LN Naštvete se na mě, když o vás řeknu: paní v domácnosti?
A co je na tom špatného?
Připadá mi to málo na život… Lepší a pravdivější je: spisovatelka?
Spisovatelka taky dobrý, to je jasný. Ale na tituly si nepotrpím. Vždyť určitě sama znáte všelijaké ty prezidenty společností o dvou lidech.
LN Je honorář za knihu pro vás motivací napsat další knihu?
Představa těch závratných pár desítek korun za prodaný výtisk mě bezpochyby žene, o tom žádná.
LN Dáváte si záležet na poslední větě kapitol, odstavců jako třeba: „Něco mi říká, že v Praze bych na ten samý výjev nekoukala. Tam by to nejspíš bývalo o jiných ptáčcích.“ Autoři si zakládají na první větě knihy – kolikrát jste ji psala tentokrát vy?
První větu knížky? Ta vždycky přijde sama, s tou si nikdy hlavu nelámu. Spíš občas piluji ty pointy. Možná vůbec nejsem taková ta literátka, co sveřepě vysvětluje svoje umělecké záměry a argumentuje teorií... možná nejsem vůbec žádná literátka. Ale strašně ráda vyprávím, a bavím. To mám už od devítiletky. Pamatuju si, jak jsme měli někdy v sedmé, osmé třídě supl, a shodou náhod jsem měla interpretovat spolužákům i učitelce na zástupu detektivku Ed McBaina, kterou jsem zrovna četla. Já si prostě dodnes pamatuju to ticho ve třídě, a šimrání v žaludku, když můj referát vrcholil, nikdo se ani nehnul a čekal na poslední větu. Já prostě strašně ráda povídám.
LN Ale býváte dost střídmá. Třeba když napíšete: Být vdaná je totiž lehké.
Co víc říkat? Když člověk potká někoho, s kým si sedne, tak je lehké být vdaná. My jsme s Milošem asi taková netradiční dvojka, ale spokojená. Přemýšlela jsem, jestli tohle prohlášení nezní příliš arogantně, ale já jím neříkám: Podívejte se, jak jsme dokonalí. Říkám: My jsme šli svou vlastní cestou, a funguje nám to. Život je tak složitý a je opravdu důležité najít si správného parťáka nejen, když se jde pohodlně z kopce, ale i když se stoupá do strmého kopce. Nebo třeba když se na letišti ukáže, že jsme zapomněli doma pas. Pokud můj partner umí mít i v takovou chvíli nadhled a klid, vím, že mám vyhráno.
LN Docela jste mě překvapila svými pregnantně formulovanými politickými názory – to je novinka ve vašem životě - zájem o politiku?
Taky jsem překvapená, nakolik mě politika tankuje. Raději bych byla maličko vlažnější, ale co nadělám. Nad svými vášněmi mám pouze omezenou kontrolu. Možná mě ovlivnilo, nakolik se zajímá o politiku Miloš. Zkrátka jsem s ním koukala hodiny a hodiny na různé debaty a celá se aktivizovala. Nebo možná podvědomě cítím, že jak běží čas, je rozumné nahradit ‚sladké nevědění‘ ponětím, kdo je guvernérem Floridy či jaký je rozdíl mezi kandidáty do senátu za Connecticut.
- Celý rozhovor v magazínu Pátek
Co ještě přináší magazín Pátek LN:
V amerických krimiseriálech se prosazují neuvěřitelně zkušené a bystré odbornice. V profesích soudní lékařky, forezní entomoložky, odbornice na zjišťování stop a na zbraně působí i v Česku. I bez nich se česká kriminalistika neobjede.
Čtrnáctileté Auroře se podařilo zázrakem utéct útrapám arménské genocidy. V Americe své hrůzné zkušenosti, kdy byla svědkem vyvraždění své rodiny a brutalit na všem obyvatelstvu, sepsala. Podle knih vznikl film, který sám má také zajímavý osud. Jeho torzo z roku 1918 bude k vidění v Kolíně.
Jako originálního výtvarníka ho proslavily filmové plakáty a knižní ilustrace. Později se vrhnul do animovaných filmů spolu se svojí ženou režisérkou Michaelou Pavlátovou. |
