Pod prohlášením najdeme jména čelných politiků ČSSD (na předsedu Paroubka prý nedopatřením zapomněli), jednoho komunisty (komunistické „holubice“, místopředsedy Dolejše) a dvou představitelů „vnitřní opozice“ ve Straně zelených. A také standardní intelektuální křoví (jakým ostatně disponuje každá česká politická strana v počtu úměrném její síle). Výzvu prý inicioval novinář Práva Kramer, vzhledem ke složení podpisů je krajně obtížné uvěřit, že nejde o politickou iniciativu z líhně ČSSD.
Prohlášení je plodem podivné situace, v níž už přes rok žijeme: máme slabou vládu s problematickou většinou v Poslanecké sněmovně. Nejsilnější opoziční strana je přesvědčená, že vláda nemá skutečnou legitimitu (ODS dosáhla volebního vítězství nekorektními prostředky), a že jsou v boji proti ní oprávněny i revoluční prostředky.
Do okruhu revolučních prostředků patří i tato výzva: určitá skupina lidí prohlásí zákon schválený parlamentem za „hanebný a neústavní“ a vyzve veřejnost, aby se jím neřídila, dokud o něm nerozhodne Ústavní soud.
Lid tedy má vzít právo do svých rukou. Parlament nemá v očích vyzyvatelů dostatečnou legitimitu. Tu má jen Ústavní soud, respektive Ústavní soud má nyní šanci, aby se ukázal být hodným nadějí, které do něho lid vkládá.
Jaký může být dopad výzvy? Vyzývat lidi k tomu, aby něco neplatili, je vždycky svým způsobem atraktivní. Vzhledem k tomu, že nejde o horentní částky, nebude asi těch, co uposlechnou, dvakrát moc. Důležitější je, jakým způsobem iniciativa dotváří politickou situaci v ČR.
Další komentáře Bohumila Doležala najdete na jeho webové stránce www.bohumildolezal.cz
ČSSD vede vůči vládní koalici studenou občanskou válku. Tato iniciativa znamená její další eskalaci. Cílem je zvrátit situaci, navozenou volbami v roce 2006: o spravedlivosti jejich výsledku má strana pochybnosti. Proto sociální demokraté věří, že je povoleno leccos, co by jinak povoleno nebylo. I to je možný způsob politického boje. Jen je potřeba ho na plná ústa pojmenovat.