Film Kryštofa Hanzlíka (Královský slib, Do nebíčka) nás konfrontuje s maturantkou Veronikou (Agáta Hanychová), sužovanou pocitem, že si s ní osud krutě zahrává. Rozhodne se tedy čelit fatalitě své existence tím, že dělá „nečekané věci“.
Výchozí tezi se dozvíme hned v úvodu, snad abychom pak už netápali. Veroničin příběh se rychloposuvem převine od konce na začátek a pak se postupně začneme dozvídat, proč dívka skončila s rozbitou pusou v pangejtu u silnice.
Otec je opustil už dávno, matka se opíjí, v bytě se střídají otčímové, učitel nabídne Veronice maturitu výměnou za sexuální služby a navíc na ní začne jakýsi taxikář brutálně vymáhat dluhy... Taková je výchozí situace pro Veroničin odchod z domova. Dívka na cestě potkává „dobré lidi“: vilného obchodního cestujícího, ekologické aktivisty, vlídného houbaře, opilou nevěstu... Se všemi si zafilozofuje o životě a popojede o dům dál.
Prakticky každý se chce s Veronikou vyspat, až na jednoho. S tím by se zase ráda vyspala Veronika, jenže i z tohohle pohledného sympaťáka se vyklube bezpáteřní sketa. A tak děvče zůstává na boj se svým osudem samo. Dál tedy pomáhá slabým a chudým a čelí těm zlým, kterých je svět plný. Ale i tak stojí za to porvat se s osudem... Zvlášť když na to má holka tak pěknou garderobu, kterou celou naskládá do nepatrného batůžku.
Film se hemží velkohubými frázemi a křečovitými gesty. Je v něm leccos, jen přirozenost chybí. V kontextu toporných replik a zoufale vykonstruovaných scén jsou špatní i herci, kteří jsou jindy naprosto spolehliví (Pavla Tomicová, Miroslav Táborský).
Agáta Hanychová působí na plátně jako výtvarný artefakt, v každé scéně jí to sluší, ale to je tak všechno. Děvče, které v sobě možná má přirozenou drzost a živelnost, zůstalo sešněrované v manýře manekýny. Ačkoli tak pitomý scénář by nezachránila ani oscarová herečka.
Jediné, co si z filmu Crash Road můžeme odnést, je zjištění, že je Agáta Hanychová pěkná holka a Kryštof Hanzlík špatný režisér a ještě horší scenárista. Ani jedno ovšem není nic nového.
Výchozí tezi se dozvíme hned v úvodu, snad abychom pak už netápali. Veroničin příběh se rychloposuvem převine od konce na začátek a pak se postupně začneme dozvídat, proč dívka skončila s rozbitou pusou v pangejtu u silnice.
Otec je opustil už dávno, matka se opíjí, v bytě se střídají otčímové, učitel nabídne Veronice maturitu výměnou za sexuální služby a navíc na ní začne jakýsi taxikář brutálně vymáhat dluhy... Taková je výchozí situace pro Veroničin odchod z domova. Dívka na cestě potkává „dobré lidi“: vilného obchodního cestujícího, ekologické aktivisty, vlídného houbaře, opilou nevěstu... Se všemi si zafilozofuje o životě a popojede o dům dál.
Prakticky každý se chce s Veronikou vyspat, až na jednoho. S tím by se zase ráda vyspala Veronika, jenže i z tohohle pohledného sympaťáka se vyklube bezpáteřní sketa. A tak děvče zůstává na boj se svým osudem samo. Dál tedy pomáhá slabým a chudým a čelí těm zlým, kterých je svět plný. Ale i tak stojí za to porvat se s osudem... Zvlášť když na to má holka tak pěknou garderobu, kterou celou naskládá do nepatrného batůžku.
Film se hemží velkohubými frázemi a křečovitými gesty. Je v něm leccos, jen přirozenost chybí. V kontextu toporných replik a zoufale vykonstruovaných scén jsou špatní i herci, kteří jsou jindy naprosto spolehliví (Pavla Tomicová, Miroslav Táborský).
Agáta Hanychová působí na plátně jako výtvarný artefakt, v každé scéně jí to sluší, ale to je tak všechno. Děvče, které v sobě možná má přirozenou drzost a živelnost, zůstalo sešněrované v manýře manekýny. Ačkoli tak pitomý scénář by nezachránila ani oscarová herečka.
Jediné, co si z filmu Crash Road můžeme odnést, je zjištění, že je Agáta Hanychová pěkná holka a Kryštof Hanzlík špatný režisér a ještě horší scenárista. Ani jedno ovšem není nic nového.
| HODNOCENÍ LN * |
| ČR 2007 Scénář a režie: Kryštof Hanzlík Kamera: Vladimír Křepelka Hrají: Agáta Hanychová, Pavla Tomicová, Radek Kuchař a další Distribuce v ČR: Warner Bros. Premiéra: 22. 11. 2007 |
