Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Povodně 1997: vodu měl v garáži, s hrůzou čekal, zda nevystoupá výš

Česko

  6:00
VESELÍ NAD MORAVOU - Šestapadesátiletého Jaroslava Grabce z Veselí nad Moravou na Hodonínsku ještě dnes zamrazí při vzpomínce na červencové povodně z roku 1997. Voda mu tehdy zatopila dolní prostory rodinného domu s garáží, dílnou a sklepem.

Záplavy 1997. Zaplavená ulice ve čtvrti Miklošť ve Veselí nad Moravou na snímku z 9. července. foto: ČTK

Manželku se třemi dětmi proto poslal k příbuzným a sám s hrůzou očekával, jestli se hladina dostane až do obytné části. Díky vyvýšenému přízemí a čerpání vody se to ale nakonec nestalo. Takové štěstí však neměli o kousek dál někteří lidé v části Milokošť, kde jim voda vzala střechu nad hlavou i veškerý majetek.

Voda zasáhla Veselí nad Moravou z jihomoravských měst jako první, bylo jedním z nejvíce zasažených měst v kraji. Za 20 let se tam uskutečnila řada protipovodňových opatření a úprav od rekonstrukce jezu a hráze až po vybudování zídky. Přesto jsou podle Dany Smolové z veselské radnice možnosti ovlivňovat povodeň velmi omezené s ohledem na chybějící významnější retenční nádrže, které mohou zadržovat vodu.

Záplavy 1997. Rozvodněná řeka Ostravice v centru Ostravy na snímku z 6....
Záplavy 1997. Zaplavená ulice ve Veselí nad Moravou a bortící se domy na snímku...

Grabec dodnes vzpomíná, jak voda začala téct do garáže s dílnou a sklepem a její hladina se stále zvyšovala. „Kanalizace nestíhala a já jsem si myslel, že to zatopí celý barák. V noci nikdo hrůzou nespal. Dostali jsme zdarma čerpadla a každý si čerpal vodu. Na lidech bylo vidět zoufalství a bezmoc, ale kdo mohl, ten pomohl,“ řekl ČTK Grabec. V ulicích chodili lidé s pytli, kterými chtěli zabránit vodě v průniku, o kus dál v Milokošti jezdili k zatopeným domům na loďkách. „Policisté hlídali domy, aby se v nich nerabovalo. Ve městě byl pro zasažené sklad pomůcek s balenou vodou, čisticími prostředky a dalšími věcmi,“ doplnil Grabec. Voda opadala několik dní, dům schnul několik měsíců. „Bylo potřeba oklepat omítku,“ vzpomíná Grabec, který si je však vědom toho, že někteří už se po povodních neměli kam vrátit a přišli o všechno.

Od té doby se uskutečnila zhruba dvacítka opatření, která zahrnovala kompletní rekonstrukci jezu a hráze řeky Moravy, odtěžení nánosů, obnovení, dorovnání a zvýšení hráze, opravu průrvy Vitovského ramene řeky Moravy a další opatření. „Povodňová opatření se uskutečnila a hráz je po celé délce upravená. Pokud ale dojde k protržení hráze, nic nepomůže. Rozumnější by bylo regulovat tok řeky tak, aby koryto nebylo plné,“ řekl ČTK Michal Hronek, který 13 let bydlí přímo u splavu řeky Moravy. Při ničivých povodních z roku 1997 v domě ještě nežil, sám si ale pamatuje na bezradné obyvatele Veselí, které voda zasáhla.

Regulovat vodu v řece ale v okolí Veselí nelze, protože chybí nádrže. Podle Smolové je preventivní protipovodňová ochrana založená výhradně na ohrázování koryta Moravy. „Protipovodňová ochrana ohrázováním ale není absolutní. Při absenci opatření ke zvýšení retence vody v horní a střední části Povodí Moravy lze území podél Moravy v obvodu Veselí nad Moravou považovat za ohroženější rozlivy, než tomu bylo do roku 1997,“ uvedla Smolová.

Mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař řekl, že přímo na řece Moravě není žádná nádrž pro zadržení nadměrného množství vody. „V Povodí Moravy jsou spíš menší vodní nádrže, ale většina z nich je na řece Bečvě,“ uvedl. Podle něj se ani žádné nádrže na Moravě neplánují. „K nádržím je potřeba mít vhodný profil, vhodné údolí, které když se přehradí, vznikne nádrž. Morava nemá moc vhodných profilů, aby nádrže vznikaly,“ dodal Chmelař. Podle něj je nádrž efektivním protipovodňovým opatřením, protože dokáže zachytit velkou vlnu vody, ale současně slouží jako zásobárna, když je sucho.

Povodně v roce 1997 zasáhly povodí řek Morava, Odra a horní Labe. Zaplaveno bylo území o rozloze 12.500 kilometrů čtverečních. Povodeň si vyžádala 50 lidských životů. Voda zničila nebo narušila 29.000 domů. Škody přesáhly 62 miliard korun.

Autor: