2. prosince 2016 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Vica Kerekes: Když mě začnou na jednom místě štvát, nasednu na vlak a jedu jinam

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Vica Kerekes | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vica Kerekes | foto:  Petr Kozlík, MAFRA
PRAHA Stránky časopisů plní ve třech státech: v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Narodila se totiž do maďarsko-slovenské rodiny v někdejším Československu. A tak jsou jí teď tyhle tři země jejím domovem.

Píše se o ní jako o živelné dračici a část pánského publika chodí do kina jen kvůli ní. V kavárně v pražských Dejvicích však Vicu Kerekes ten nedělní podvečer nepoznal nikdo. Usměvavá mladá žena v bundě a baretu jako filmová hvězda na první pohled nevypadala. Až na ten druhý.

Kromě češtiny, slovenštiny a maďarštiny začíná nyní hrát pro zahraniční produkce i v němčině a angličtině. Má všechny předpoklady uspět v továrně na sny. Do Hollywoodu ji to však moc netáhne. Vyrostla na malém městě, kam se ráda vrací, a po červeném koberci by nejraději procházela svižným krokem bez zbytečných cavyků. Do českých kin teď vstupuje pohádka Anděl Páně, kde si zahrála jednu z hlavních rolí. Během podzimu uvedla taky snímky Krycí jméno Holec nebo Tenkrát v ráji.

LN: Hrát současně ve třech státech není úplně běžné. Jsou to pro vás tři různé zkušenosti?
Ano, musím se do toho vždycky dostat. Můj mateřský jazyk je maďarština. Když s rolí bojuji, raději hraji maďarsky. Nemusím tolik přemýšlet nad jazykem a mohu víc nad postavou, která mi není vlastní. I v maďarštině ale musím cvičit, když jsem před tím hrála třeba česky. Nikdy se mi tak nemůže stát, co je v herectví běžné, tedy že se člověk jen naučí text a ví, že to nějak přirozeně dá.

Muži v naději - Éva Vica Kerekes, Bolek Polívka, Jiří Macháček

Muži v naději - Éva Vica Kerekes, Bolek Polívka, Jiří Macháček

LN: A to zmiňujete jako výhodu, nebo nevýhodu? Všimla jsem si, že v poslední době hrajete česky častěji.
Baví mě, když se mám co učit. V některých filmech jsem tu sice hrála slovensky, protože nevadilo, když bude moje postava Slovenka. Teď ale chci dosáhnout toho, že budu hrát v českých filmech česky a nechají mi můj hlas. Česky totiž hraji od začátku, jen mě pak předabují. Obvykle se rozhodují na poslední chvíli. Už se tomu směji. Někomu moje čeština vyhovuje, jinému ne. I když ale herce dabují, musí se snažit hrát v daném jazyce, aby slova seděla do pusy. Musela jsem se tedy vždycky připravovat česky. Pro mě je to samozřejmě těžší, používám při mluvení svalstvo v puse a v krku úplně jinak. Celá působím jinak.

LN: Používáte třeba i rozdílná gesta?
Jasně. Čeština, maďarština a slovenština mají rozdílný temperament. Při střídání jazyků se musím znovu a znovu seznamovat sama se sebou, abych byla pravdivá. V každé řeči musím nasadit to, čemu říkám můj hlas. A v češtině a slovenštině ho mám mnohem vyšší. V Maďarštině byste mě teď podle hlasu nepoznala. Poslouchejte... (spustí maďarsky)

Vica Kerekes
Z filmu Kameny. Autorka: Katarina Kerekesova

LN: Nebudu umět přepsat ani slovo, ale v každém případě jste zněla dost výhružně.
Že? Pro mě je ale spíš hrozně nepřirozené, když se slyším, jak mluvím ve výšinách tím ženským, jemným hláskem. Trošku zpíváte. Maďaři mluví s jasnou tečkou na konci věty. Nebo vykřičníkem.

LN: Tak byste popsala rozdíl mezi našimi národnostmi?
Velké rozdíly už nevnímám. Když jste někde poprvé, vidíte věci víc zkresleně a stereotypně. Šedý všední život ale vypadá všude dost podobně. Maďaři možná dávají snáz najevo radost nebo nesouhlas, snáz se rozčílí. Češi rádi žijí klidněji, neotvírají se hned při prvním setkání. Troufám si říct, že už znám všechny tři země dobře. A žít ve třech státech najednou je super. Když mě začnou na jednom místě štvát, nasednu na vlak a jedu na čas jinam. Vrátím se, až vychladnu.

LN: Letos hrajete poprvé ve vánoční pohádce. Mají Maďaři taky kult vánočních pohádek?
No vůbec. Když doma říkám, že hraji v pohádce, koukají na mě jako na zjevení. Jak to myslíš? To jste tam jako kreslené postavy? Nebo si představují něco na způsob Pána prstenu. Filmy pro děti v Maďarsku existují, ale filmové pohádky ne.

Češi v zajetí sociálních bublin

Češi v zajetí sociálních bublin

LN: A na co se díváte doma? Na staré filmy jako třeba ve Spojených státech?
Na českou televizi. Ke zdobení stromečku si pouštím pohádky v české nebo slovenské televizi. Vidíte, nejsem tak úplně Maďarka. Nevím, na co se koukají v Maďarsku na Vánoce.

Celý rozhovor s Vicou Kerekes o její roli v nové filmové pohádce Anděl páně 2, o životě mezi Prahou, Bratislavou a Budapeští a o skocích do neznáma si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 2. prosince.

V magazínu dále najdete:

  • O generaci, která nespí. Jak na náš spánek dopadá vliv chytrých zařízení, tabletů a mobilů a co můžeme udělat, abychom se konečně pořádně vyspali.
  • Rozhovor s historikem architektury Zdeňkem Lukešem o pražských stavbách spojených s bývalým prezidentem Václavem Havlem, od jehož úmrtí v prosinci uplyne pět let.
Tereza Willoughby
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz