„Nemáme jinou možnost, než pravidelné dojíždějící do práce přimět zůstat pracovat doma,“ řekl agentuře Bloomberg profesor tokijské univerzity Chuo Azuma Taguči. Bez takového opatření by podle něj došlo k přeplnění města i dopravních prostředků, které by vedly k možným nehodám a zpožděním.
Medaile pro OH v Tokiu budou z recyklované elektroniky. Je to super, tvrdí hvězdný plavec |
Kolem japonského hlavního města se rozkládá největší aglomerace na světě s 35 miliony lidí, z nichž velké množství denně dojíždí do centra, v němž samotném žije 14 milionů obyvatel. Logistická výzva umožnit cestování dalšímu téměř milionu lidí denně je ještě složitější než v Londýně před pěti lety.
Právě u britského hlavního města se Tokio inspirovalo, neboť jemu netypické řešení pomohlo. Do pondělního Dne práce na dálku se v japonské metropoli zapojilo více než 750 velkých zaměstnavatelů. Například korporace NTT Data instruovala svých 7600 pracovníků, aby se vyhnuli cestování do práce mezi osmou a desátou hodinou dopoledne.
Podle japonského ministerstva vnitra bude trvat další měsíc, než dá dohromady všechna data a analýzu události. Uskutečnit by se měla jednou ročně až do konání olympijských her. První dojmy uživatelů sociálních sítí v Japonsku ale byly takové, že si rozdílu nevšimli. Podle jiných byly na některých místech soupravy méně přeplněné.
Podle Tagučiho se musí dojíždění vyhnout alespoň pětina všech běžných uživatelů městské hromadné dopravy, aby byl výsledek skutečně efektivní. Právě on byl tím, kdo přesný plán využití veřejné dopravy vytvořil.
Sdílené kanceláře a ceny pro firmy
Pomoc při olympiádě však není jediným důsledkem, které si japonská vláda od tréninku slibuje. Doufá, že přiměje zaměstnavatele, aby svým lidem umožnili flexibilnější pracovní podmínky. Premiér Šinzó Abe se v minulosti vyslovil pro změnu pracovních návyků v Japonsku, aby mohli lidé trávit více času se svými rodinami a při svých koníčcích. Volnočasové aktivity by totiž vedly k většímu utrácení spotřebitelů, které japonská ekonomika potřebuje.
Japonci si možná už brzy nezapálí. Kvůli olympijským hrám |
„Myslím, že tradiční japonské firmy budou nadále váhat s upravením zvyklostí, protože to nebude výhodné pro jejich typ práce. Chceme ale, aby to alespoň zkusili,“ řekl před Dnem práce na dálku Džiro Akama, náměstek ministerstva vnitra.
Jiným řešením pro ty, kteří nemohou pracovat z domu, jsou sdílené kancelářské prostory. 70 takových otevřela železniční společnost Tokyu, protože se zájem o ně u zaměstnanců ročně zvyšuje o deset procent.
Tím, kdo takové služby rád využívá, je například zaměstnanec firmy Harujuki Asada, který do práce denně dojíždí dvě hodiny už třicet let. Pokud ví, že jej bude čekat odpolední schůzka někde mezi prací a domovem, raději stráví zbytek času ve sdílené kanceláři poblíž, než aby se vracel do centrály v centru Tokia. „Mohu si pak ve vlaku i sednout a číst si. Někdy přijedu domů ještě před soumrakem,“ pochvaloval si podle Bloombergu, že se vyhne přeplněným večerním vlakům.
Motivací pro společnosti, aby ulehčili život dojíždějícím pracovníkům, může být i plán guvernérky tokijské prefektury Juriko Koikeové. Zaměstnavatel, který přijde s nejlepším řešením pro flexibilní pracovní prostředí, dostane cenu a různé výhody.
Organizátoři her v Londýně v roce 2012 kromě snahy přimět firmy k práci z domova také vydávali detailní předpovědi, kdy a kde ve městě bude nejvíce lidí. „Ačkoliv jsme to léto měli rekordní počty pasažérů, mnoho lidí tvrdilo, že jim připadalo metro tišší, protože se změnily vzorce jeho používání,“ vysvětlil ředitel londýnského programu pro řízení poptávky po cestování Stuart Reid.
Zhruba 70 procent Londýňanů podle něj kvůli olympiádě změnilo své zvyklosti ve veřejné dopravě. „Před rokem 2012 panovalo hodně skepse. Ale ukázalo se, že bylo možné změnit chování lidí tak, jak bylo potřeba,“ dodal Reid.
