Podle Hájka prezidentská milost vždycky zmaří práci policie. "To je vlastní smysl prezidentské milosti! Hrad není dalším odvolacím místem v trestních kauzách," píše prezidentův vicekancléř.
Co vytočilo státního zástupcePražský státní zástupce Marek Bodlák minulý týden ostře kritizoval milost, kterou prezident Klaus udělil Anně Benešové. Zakladatelce a exšéfce Metropolitní univerzity Praha vyměřil soud dvouletý podmíněný trest za úplatkářství a zpronevěru. "Mě to poměrně dost vytočilo. Já se na to dívám tak, že tato milost znevažuje čtyři roky práce policie, státního zastupitelství a soudu," řekl LN Bodlák. VÍCE ČTĚTE ZDE: Klausova milost pro Benešovou mě vytočila, zlobí se žalobce |
"Žasnu nad tím, že si pana Bodláka nezavolal ministr spravedlnosti (Jiřího Pospíšila - pozn. red.), aby mu to objasnil. Nebo snad také neví, že prezident bere při posuzování žádostí o milost v úvahu jiné než právní argumenty?" táže se Hájek.
"Nejen sociální či zdravotní, ale celý lidský rozměr případu, který většinou ani nelze exaktně popsat. Ústavodárce zjevně nechtěl, aby prezident milosti 'vysvětloval'. Protože to z principu ani nejde. Jde o účelové hlupáctví," nebere si hradní vicekancléř servítky.
Nadstandardní vztah první dámy Livie Klausové a odsouzené Benešové Hájek nekomentuje. Zato upřímně lituje toho, že Václav Klaus vůbec milost veřejnosti vysvětloval. V prezidentském prohlášení nejprve stálo, že Benešová musí pečovat o nemocného manžela (v čemž by jí soudem udělená podmínka ovšem nepřekážela), později Klaus prohlásil, že Benešová "prošla zdlouhavým procesem" a že to byl odpočátku "podivný případ". Konkrétněji milost prezident nevysvětlil.
VÍCE ČTĚTE ZDE: |
"V ústavě nenajdeme ani slovo o tom, že by tento akt měl prezident doprovodit nějakým vysvětlením. Toho si byl dobře vědom prezident Havel, který proto důvody udělení milosti nikdy nevysvětloval. Tuto praxi Václav Klaus změnil – a myslím, že neučinil dobře," lituje Hájek.
Polemiku Petra Hájka ohledně milosti pro Annu Benešovou najdete ve středečním vydání Lidových novin.
