Parlamentní volby jsou v Maďarsku vypsány na duben, v sousedním Slovensku pak na červen. Analytici již dříve varovali, že tradičně chladné vztahy mezi oběma zeměmi mohou být využity jako součást volební kampaně.
"Pokud Fidesz po získání moci začne uvádět do praxe to, co nyní slibuje jako opoziční strana, pak věci špatně dopadnou," řekl Fico v rozhovoru pro agenturu Reuters. Reagoval tak na slova předsedy nejsilnější maďarské opoziční strany Fidesz Viktora Orbána, který chce udělit občanství Maďarům žijícím v zahraničí, pokud s tím dotyčné státy budou souhlasit. Volby v Maďarsku podle předvolebních průzkumů drtivě vyhraje právě Fidesz.
V pětimilionovém Slovensku, kde žije asi půlmilionová maďarská menšina, jsou vztahy mezi Slováky a Maďary citlivým tématem. Politologové nicméně očekávali, že Ficův Směr-sociální demokracie v předvolební kampani takzvanou maďarskou kartu vytáhne, aby využil tradiční vzájemné rivality ve svůj prospěch.
Otázka Maďarů žijících v zahraničí a vztahy s Bratislavou jsou součástí předvolebního boje také v samotném Maďarsku. Maďarská extremistická strana Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) označila Orbánův návrh za nedostatečný.
Jobbik prohlásil, že bude usilovat nejen o udělení občanství všem zahraničním Maďarům žijícím v Karpatské kotlině, ale chce jim také poskytnout volební právo.
Odhaduje se, že mimo desetimilionové Maďarsko žije v zahraničí asi pět milionů Maďarů. Nejvíce zahraničních Maďarů obývá západ a centrální část Rumunska, jih Slovenska a srbskou Vojvodinu.
Vzájemné vztahy ochladilo také Orbánovo prohlášení z kraje února, že Slováci se snaží pod tlakem tisícileté historie maďarského státu obhájit svou mladou existenci. Reagoval tak na sporný slovenský zákon na ochranu slovenštiny, který vyžaduje používání slovenštiny v oficiálním styku. Za jeho porušení hrozí od ledna pokuta až 5000 eur (asi 130.000 korun).
Budapešť označila zmíněnou novelu za diskriminující. Bratislava s tím nesouhlasí a prohlašuje, že práva menšin naopak posiluje. Svůj jazyk mohou národní menšiny užívat při jednání s úřady ve městech a vesnicích, kde tvoří více než 20 procent obyvatel. Češi mohou nadále komunikovat s úřady česky.
