Vládní snahu dostat ženy do politiky strany lehce obejdou

Jak dostat do politiky víc žen? Ministerstvo vnitra má jasno: nařídí stranám, že musí mít na poslaneckých a zastupitelských volebních kandidátkách třicet procent žen. Počítá s tím alespoň v návrhu zákona, který již zpracovalo a nyní míří do rady vlády k připomínkovému řízení.

Jenomže se ukazuje, že ani nařízené procentuální zastoupení žen na kandidátce jich do politiky víc přinést nedokáže.

Zákon nic neřeší
"Je sice dobré, že se o kvótách a zastoupení žen v politice bude mluvit na politické úrovni, ale zákon vlastně nic neřeší," reagovala například Michaela Appeltová z občanského sdružení Fórum 50 %.

Ženy v politice Co chce zákon? Stanovit stranám povinnost mít na kandidátské listině do sněmovny či zastupitelstva třicetiprocentní zastoupení žen či mužů. Stranám, kterým by se podařilo obsadit mandáty alespoň 30 % žen (případně mužů), by dostaly větší příspěvek. Pokud splní kvótu, dostane strana za poslance a poslankyně místo 900 tisíc korun 910 tisíc a za zastupitele a zastupitelky pak místo 250 tisíc 260 tisíc korun.

Upozorňuje totiž na to, že politické strany sice budou muset dát ženy na kandidátku, nicméně je mohou dát na nevolitelné místo a ony se tak do politiky vlastně stejně nedostanou. "Navíc všechny strany, až na ODS, již na kandidátkách třicetiprocentní zastoupení žen mají," dodala Appeltová.

Tím se také míjí účinkem trest, který by podle návrhu zákona hrozil stranám, pokud by tuto stanovenou hranici nedodržely: volební komise takovou kandidátku vyškrtne z účasti ve volbách. "Vzhledem k tomu, že tuto hranici téměř všechny strany splňují, nemá to moc smysl," myslí si Appeltová.

Byla by to urážka žen, míní Gandalovič
To si ostatně myslí například i místopředseda ODS Petr Gandalovič. Podle jeho slov je sice problémem jeho strany nedostatek žen ve vysoké politice, podobný zákon ale považuje za urážku žen.

"To by znamenalo, že ženy musíme považovat za zvláštní kategorii. Myslím si, že by mi to vadilo, kdybych svou kandidaturu musel mít takovýmto způsobem zajištěnou," řekl LN Gandalovič. Zákon by navíc, podle jeho slov, způsobil pouze to, že by strany na své kandidátky na nevolitelná místa přidaly potřebný počet žen. "Strany tak budou mít vystaráno, ale vůči ženám nejen v politice mi to přijde potupné," dodal.

ČSSD hledá místopředsedkyni měsíce
To, že kvóty jsou podle něj nesmyslné, ukazuje i situace u opoziční sociální demokracie. Zde, díky zavedení vlastních stranických kvót pro ženy, nemají doposud místopředsedkyni strany. Jeden místopředsednický post vyhrazený výslovně ženě se ČSSD doposud nepodařilo obsadit. V důležitosti kvót proto nejsou zajedno ani samotní sociální demokraté.

"Úplně nejraději bych byl, kdyby na kandidátkách ženy byly bez toho, aby se to dávalo do kvót stanovených zákonem," řekl místopředseda ČSSD Milan Urban. V žádném případě si prý nemyslí, že by byly kvóty samospasitelné. "Na druhou stranu, pokud je to způsob, jak ženám umožnit více příležitostí v politice, a někteří si to myslí, tak bych asi byl schopný to podpořit," dodal s tím, že vyhraněný názor nemá.

I ministerstvo vnitra si ale uvědomuje, že by politické strany mohly dávat ženy na kandidátku pouze z povinnosti a na nevolitelná místa. Chce je proto motivovat, aby je dávaly i na volitelná místa. Pokud totiž bude mezi zvolenými poslanci či zastupiteli opět třicet procent žen, dostane strana za každého svého poslance či poslankyni 910 tisíc korun, pokud tuto kvótu nesplní, dostane jen 900 tisíc korun – stejně jako dnes.

U zastupitelů se tato částka zvedne z 250 na 260 tisíc korun. Vzhledem k celkovým příjmům strany by ale takovéto navýšení bylo u poslanců naprosto zanedbatelné – jen zhruba jednoprocentní. "Z našeho pohledu nebudou mít motivaci ženy na volitelná místa dávat. Je to podobné jako ve Francii, kde strany raději zaplatily směšný sankční poplatek, než aby měly ženy na volitelných místech," řekla Michaela Appeltová.