Saúdská arábie, Kuvajt, Katar a Spojené arabské emiráty patří mezi nejbohatší státy na světě, nicméně 90% potravin musí dovážet, informuje list The Wall Street Journal. Většina dováženého zboží přitom projde právě strategickým Hormuzským průlivem, jímž vede hlavní trasa ropného exportu z Perského zálivu.
Čtěte také: |
Teherán hrozí zablokováním ropné cesty kvůli sankcím, jimiž ho svět trestá za stagnující dohodu o jaderném programu. Uzávěr průlivu ale nebude pro Íránce snadná věc, v oblasti hlídkuje mnoho západních lodí a USA nedávno svou flotilu ještě posílily.
Na nervozitě okolních států to ale příliš neubírá, a tak se připravují na nejhorší. Jádrem příprav je přestat se spoléhat na průliv a naopak znásobit počet jiných potravinových, vodních a energetických zdrojů. Na hledání alternativ se vynakládají obrovské peníze a ve hře jsou více či méně megalomanské projekty.
Voda z jihoamerického ledovce
Spojené arabské emiráty například chtějí zemi zásobovat vodou z ledovce v Patagonii. Vodu by z Jižní Ameriky dopravovaly letecky v obřích pytlích. Ty jsou sice zatím ve fázi testování, ale rozsah projektu ukazuje s jakou vervou se země Perského zálivu snaží zajistit si surovinovou nezávislost. Skupina státních úředníků a podnikatelů ze Spojených arabských emirátů obhlížela ledovec už před dvěma lety.
Katar oznámil, že letos investuje 3 miliardy amerických dolarů do rezervoárů na pitnou vodu, které by arabskému království měly vydržet na týden. Není přitom bez zajímavosti, že Katar patří mezi země s nejvyšší spotřebou vody na osobu.
Státy Perského zálivu jsou závislé na dodávkách vody. Se vzrůstající počtem obyvatel roste i její spotřeba.
Emiráty také plánují výstavbu terminálu pro dovoz zkapalněného plynu, jenž by sloužil především jako zdroj energie pro závody na odsolování vody. Potrubí by vedlo přes Fudžajru, emirát ležící na malém pruhu pobřeží mimo Hormuzský průliv a země by tak obešla Katar, doposud svého hlavního dodavatele zemního plynu.
Farmy na Ukrajině
Další z investic posledních let, které mají Spojeným arabským emirátům zajistit energetickou nezávislost, je konstrukce terminálu na obilí a také zemědělská půda v zahraničí. Abu Dabí v současné době kultivuje 70 tisíc akrů půdy v Súdánu. Katar a Saúdská Arábie zase pořídily farmářské pozemky v Argentině a Ukrajině.
"Je to spíš psychologická otázka než cokoliv jiného. Potřeba jistoty, že nebudete drženi jako rukojmí," vysvětlil listu bezpečnostní expert Mustafa Alani.
