S novelou zákonů o České televizi a Českém rozhlasu, která mění postup při jejich obsazování, přišla vloni v listopadu skupina poslanců v čele s předsedou volebního výboru Martinem Komárkem (ANO). Autoři si od návrhu slibují posílení nezávislosti veřejnoprávních médií a zlepšení kontroly nad hospodařením rozhlasu a televize.
Konec frašky. Veřejnoprávní média nesmí být rukojmími, žádají umělci po vládě |
Podle aktuálního návrhu by tak byli členové rad nominováni parlamentními stranami a organizacemi, které přesně vyjmenuje zákon. Novela počítá s 22 institucemi, mezi nimiž jsou například Akademie věd ČR, Česká unie sportu, Syndikát novinářů ČR či Asociace profesionálních divadel ČR. Strany i organizace, dohromady zhruba 30 subjektů, by navrhovaly vždy jednoho kandidáta. Pokud by splnili zákonné podmínky, do rad by je následně jmenoval předseda Senátu.
Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) v čele s předsedou Jaroslavem Vodičkou má ale k novele výhrady. Nelíbí se mu, že mezi organizacemi není žádný spolek připomínající historii českého národa.
  |
„Obracíme se na Vás žádostí, abyste se zasadil o to, aby mezi 22 jmenovaných spolků a organizací novely zákona o České televizi byl zařazen i náš spolek Český svaz bojovníků za svobodu,“ píše proto Vodička předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD). „Naší velkou snahou je vystupovat proti snahám podrývat základy naší státnosti a účelově zkreslovat české i československé dějiny,“ stojí dále v psaní, které je veřejně dostupné na oficiálních stránkách svazu.
Hamáček by byl raději pro Československou obec legionářskou
Vodička je přesvědčený, že počet 22 uzákoněných organizací je nedostačující. Mezi
Svaz bojovníků dostane od ministerstva obrany jen 40 tisíc, žádal čtyři miliony |
vybranými by podle něj měl být i spolek, který hlásá historii a udržuje ji takovou, jaká byla. Ve vyjádření pro Lidovky.cz však uvedl, že nemusí jít pouze o ČSBS. „Ať jsou tam klidně herci, ale i někdo, kdo hlídá naší historii v České republice, která se musí hlídat a připomínat českému národu. Může to být klidně Československá obec legionářská nebo jiné spolky. Naopak, mělo by jich tam být víc,“ vysvětlil Vodička.
Hamáček zmiňovaný dopis zatím neviděl, bude se s ním muset teprve seznámit. Ke změnám v nominačním procesu ovšem nevidí žádný důvod, řekl na dotaz serveru Lidovky.cz. „Pokud bychom uvažovali o oslovení organizace, která má za předmět činnosti připomínání naší historie v oblasti vojenství a kterou předpokládám za důvěryhodnou, jmenoval bych Československou obec legionářskou,“ okomentoval s tím, že novela podle něj stejně nemá šanci, aby byla do konce tohoto volebního období schválena.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.
Nyní obsazuje devítičlennou Radu Českého rozhlasu a patnáctičlennou Radu České televize sněmovna. Členy volí z kandidátů, které navrhují nestátní organizace. Podle předkladatelů nového návrhu se ale při výběru dává přednost domluveným stranickým nominantům, které navrhla někdy i účelově založená sdružení.
Počet členů rad Českého rozhlasu a České televize by sice předloha zvýšila, nově by šlo ale o nehonorovanou čestnou funkci. Tyto rady by vybíraly pětičlenné správní rady. Členství ve správních radách, které by schvalovaly i zásadní rozhodnutí ohledně hospodaření rozhlasu a televize, by podle novely honorované už bylo. Částky by se odvíjely od průměrného platu v těchto médiích. Rady by měly odborné a organizační zázemí.
Nelibá minulost vedení svazu
Předseda spolku Jaroslav Vodička dodnes čelí kritice za svůj květnový projev při Terezínské tryzně. Na akci, která měla připomínat oběti nacistické perzekuce, označil současnou migraci za invazi. Vystoupení odsoudili například zástupci židovské obce.
Vodička, kterého na podzim v otevřeném dopise kritizoval i spisovatel Jiří Padevět (čtěte ZDE) je spojován také s komunistickou minulostí. Jeho jméno figuruje ve složkách Veřejné bezpečnosti, kde je veden jako tajný agent s krycím jménem JOSEF, jak upozornil už dříve server Echo24.cz. Předseda však takové tvrzení odmítá.
Podobnému obvinění čelí i místopředseda ČSBS Milan Andres, jenž podle informací České televize pracoval před rokem 1989 pro vojenskou kontrarozvědku, která spadala pod Státní bezpečnost. Andres to nepopírá, funkce ve spolku se ovšem nevzdal. „Nejsem přesvědčený, že bych kohokoliv poškodil nebo že bych jakýmkoliv způsobem mohl být nebezpečný pro svaz či pro směr a cíl svazu,“ prohlásil loni Andres.
Kvůli rozsáhlé kritice a spekulacím o špatném nakládání s veřejnými finančními prostředky požádal Vodička před několika měsíci o dohled NKÚ. Úřad tehdy jeho prosbu nevyslyšel, kontroly totiž zahajuje pouze na základě žádosti od orgánů parlamentu. Ke kontrole však nepřistoupil ani poté, co o ní žádali krátce před Vánoci poslanci. NKÚ své rozhodnutí argumentoval mimo jiné celkovou výší poskytnutých veřejných prostředků, která prý byla příliš malá.
