V porovnání s ostatními vojenskými újezdy je to podle ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) unikát. Vláda by měla otázku zmenšení vojenských prostorů řešit podle Vondry ještě do konce tohoto roku, řekl dnes novinářům. Ministerstvo má v plánu zrušit do roku 2015 nejstarší vojenský újezd Brdy.
Vojenský prostor LibaváVojenský výcvikový prostor Libavá se rozkládá na území pěti moravských okresů - Olomouc, Přerov, Bruntál, Opava a Nový Jičín. Újezd byl založen v roce 1950. Jeho celková rozloha je 327,33 kilometru čtverečních. Svou rozlohou je po Hradišti druhým největším vojenským újezdem v zemi. Podle informací armády průměrné provozní náklady v letech 2008 až 2010 v tomto újezdu činily 157 milionů korun. |
Ostatní čtyři vojenské prostory se podle plánu ministerstva obrany zmenší, většinou o přibližně čtvrtinu své rozlohy. "Rozlohu ostatních chceme zredukovat s tím, že se vyčlení sídla, kde žijí lidé. Je to unikát. Neexistuje důvod, proč by v České republice žili lidé dvou kategorií," uvedl Vondra. "Na území všech vojenských újezdů v celé zemi žije 2200 lidí, celá polovina z toho žije v Libavé. Tady toto kritérium velmi významně ovlivnilo, jak bude újezd zredukován," doplnil ministr.
Ministerstvo se nyní bude ptát lidí, kteří žijí na Libavé, zda dají přednost ustanovení vlastní samosprávy, či zda se připojí k nějaké obci, která k újezdu přiléhá. "Rozhodně to není věc, kterou bychom chtěli rozhodovat autoritativně, zajímá nás názor lidí," dodal ministr. Vojáky ke kroku zmenšit dosavadní rozlohu újezdů vede snaha ušetřit, vojenské prostory v jejich nynějším rozsahu armáda ke svému výcviku nepotřebuje. Armáda si od toho také slibuje vyřešení restitučních nároků, řešení problematiky historických památek, ale i snížení výdajů na provoz.
Ročně by obrana mohla ušetřit kolem 200 milionů korun, otevírané pozemky ale musí například zbavit případné munice. Zrušení vojenského újezdu v Brdech a zmenšení ostatních musí v podobě zákona schválit vláda i parlament.
Vojenské újezdy nyní zabírají 1,7 procenta plochy státu. Například v Německu, které má větší armádu, je to jen 0,5 procenta. Základní rozhodnutí by měla vláda podle Vondry učinit do konce tohoto roku, kompletní schválení legislativních změn by se mělo odehrát do roku 2014.
