Současnou situaci je třeba napravit. Touhle větou přesně před rokem ministr obrany Martin Stropnický reagoval na fakt, že se armáda nedokáže postarat o nesoběstačné veterány ze zahraničních misí. Přitom jde pouze o několik jednotlivců.
Prohlášení přišlo jen chvíli poté, co po útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu zemřeli čtyři čeští vojáci a jeden s vážnými zraněními bojoval o život. Po několika dnech zemřel i on.
A jaká je situace po roce? Stále stejná. V péči o válečné invalidy se v Česku nezměnilo nic. „Koncept je ve stadiu posuzování a schvalování,“ reaguje Stanislava Jelenová z Vojenské zdravotní pojišťovny.
Komplexní systém
Nikdo si zatím netroufá odhadovat, jak bude přípravná fáze dlouhá a kdy by se program následné intenzivní péče pojmenovaný Lazaret Redivivus mohl rozběhnout. Minimálně půjde o roky. „Jde o komplexní systém zdravotní péče o účastníky vojenských misí a veterány od péče na ARO a JIP přes následnou dlouhodobou intenzivní a ošetřovatelskou péči po specializovanou rehabilitační léčbu, která je individuálně zaměřena,“ vysvětluje Jelenová podstatu celého programu.
Pojišťovna se prý inspirovala i americkým a izraelským systémem, kde se tradičně o veterány starají velmi dobře.
Praha a Vary stačí
Ministerstvo obrany ovšem žádný nový pečovatelský dům či celé centrum stavět nehodlá. Využije prý stávajících kapacit, například i vojenské nemocnice ve Střešovicích. „Jde o zdravotní program, nikoliv o budování nového zdravotnického zařízení,“ přibližuje Stropnický.
Myšlenka na vznik nového centra zanikla v okamžiku, kdy ministerstvo pod vedením Alexandra Vondry zastavilo drahý projekt na přestavbu střešovické nemocnice. Resort už dnes sice provozuje domovy péče pro veterány, ale v nich jsou ubytováni především bývalí vojáci v důchodovém věku. Kapacita pražského a karlovarského zařízení je celkově 37 lůžek.
Ty mladší s vážným zraněním armáda většinou po poskytnutí akutní péče vyřazuje do zálohy a odpovědnost za péči o ně pak mají rodiny či soukromé ústavy. Ozbrojené síly si s těmito těžkými případy nedokážou poradit.
Regi umřel, idea Regi Base však žije dál
To byl i případ Jiřího „Regi“ Schamse z elitní jednotky SOG. V březnu 2008 se u něj v Afghánistánu odpálil sebevražedný atentátník. V kritickém stavu jej pak armáda převezla do Prahy, několik měsíců strávil v umělém spánku. Po odpojení přístrojů se probral. V hlavě mu zůstaly dvě střepiny, ztratil krátkodobou paměť, měl vadu řeči a pohyboval se jen na vozíku.
Jeho nejbližším pomocníkem se stala maminka Jiřina, práce vojenských lékařů skončila.
Několik jeho bývalých kamarádů se s tím nechtělo smířit a založili nadační fond Regi Base. Jeho cílem je vznik moderního rehabilitačního zařízení ve středočeských Svémyslicích.
Nakoupila se řada sofistikovaných přístrojů a zranění veteráni včetně Jiřího Schamse zaznamenali ve svém léčení zásadní pokroky. „Jirka překvapil všechny lékaře. Byl od přírody bojovník, zdravotně se posunul tam, kam to málokdo čekal. Dokonce i chodil v chodítku,“ řekl už dříve Miroslav Lidinský, další člen oddílu SOG.
I když letos v lednu Schams zemřel, fond Regi Base funguje dál a jeho vize je pořád stejná. Založit soukromé centrum, které by pomáhalo nejen veteránům, ale i vysloužilcům a jejich rodinným příslušníkům.
