Vojenští špioni lákali ke spolupráci Klause. Ten odmítl kvůli basketu

O tom, že se o něj zajímala vojenská ropzvědka promluvil prezident poprvé v rozhovoru pro Lidové noviny. při příležitosti dvacátého výročí 17. listopadu.

Server Aktuálně.cz má nyní k dispozici osmistránkový dokument vojenské rozvědky. První poznatky o Klausovi jsou z roku 1963, kdy jako dvaadvacetiletý nastoupil na vojnu. Rozvědka vycházela z kádrových profilů jeho rodičů, ze zálib a z postřehů informátora, který znal Václava Klause z basketbalu.

"Informátor uvádí, že adresa se u útvaru projevuje velmi kladně. Okamžitě po příchodu k útvaru projevil zájem o práci v ČSM. Byl proto také navržen do praporního výboru ČSM jako jednatel a pokladník," zapsal rozvědčík o Klausovi do spisu.

Chytrý, bystrý, považován za náfuku
"Projevuje se jako velmi chytrý, bystrý a nadaný s vrozenou inteligencí. Právě pro tyto schopnosti je někdy považován za "náfuku", má tendence k nadřazenosti nad ostatní," uvedl také rozvědčík.

Klausovi je ve spisu také vyčítáno jeho podceňování totalitního režimu. "Projevuje se u něj sklon podceňovat politický přístup k úkolům a řešit věci příliš operativně. Má velké organizační a přesvědčovací schopnosti avšak sklon k podceňování úrovně ostatních, které hodnotí z pozic svých vlastních schopností," líčil rozvědčík.

Při jediném informativním rozhovoru v listopadu 1963 s vojenskou rozvědkou Klaus neuspěl. Spolupráci odmítl s tím, že hraje závodně basketbal. "Navrhuji adresu vyřadit z dalšího rozpracování pro jeho značnou vazbu ke sportovní činnosti, děvčeti a zaměstnání," stojí podle Aktuálně.cz ve spisu.

V srpnu 1964 je spis ukončen s tím, že voják Václav Klaus není vhodný k další spolupráci.

Vojenský rozvědka byla složkou totalitní armády, která byla na rozdíl od vojenské kontrarozvědky oddělena od Státní bezpečnosti a ministerstva vnitra.