Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Volba prezidenta. Může být trapná

Česko

  17:54
PRAHA - Necelé dva dny zbývají do volby hlavy státu a celé hlasování může začít dosti nedůstojně. Poslanci a senátoři se stále rozcházejí v názoru, jak vlastně chtějí prezidenta zvolit, zda veřejně či tajně. Páteční hlasování tak může skončit v tahanicích o výklad procedury.

Klaus x Švejnar

"Organizační výbor sněmovny se přiklonil k veřejné volbě prezidenta a s tímto návrhem půjde do čtvrtečního jednání se zástupci Senátu," řekl předseda dolní komory Miloslav Vlček (ČSSD), který je současně šéfem tohoto výboru sdružujícího členy vedení sněmovny a zástupce poslaneckých frakcí.

Jak to vidí právníci
Pokud se poslanci a senátoři nedohodnou na způsobu volby prezidenta, další vývoj bude moci nejvíce ovlivnit předseda sněmovny Miloslav Vlček, který bude ze zákona společnou schůzi obou komor řídit, řekl ústavní expert a děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch. Také Jana Reschová z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK soudí, že bude rozhodující formulace otázky, kterou se předseda sněmovny zeptá zákonodárců, jak chtějí volit. "Záležet bude na strategii," řekla. Vlček bude muset podle Gerlocha navrhnout jeden způsob volby hlavy státu, sněmovna a Senát budou o jeho návrhu hlasovat odděleně. Pokud návrh nezíská dostatečnou podporu v obou komorách parlamentu, znamenalo by to, že se prezident automaticky bude volit druhým způsobem, uvedl Gerloch. "Když tedy Vlček navrhne tajnou volbu a sněmovna ji odmítne, budou zákonodárci hlavu státu volit veřejně," vysvětlil Gerloch. Obě komory parlamentu musí podle Gerlocha prezidenta volit stejným způsobem. Nedovede si představit, že by sněmovna hlavu státu vybírala ve veřejném hlasování a Senát v tajném, jak zatím organizační výbory obou komor navrhují. Pokud tento problém nějak nevyřeší, podle některých politiků by se mohlo páteční rozhodování o budoucím prezidentovi zablokovat ještě před samotnou volbou.

V Senátu ale převažují již vzhledem k síle a postoji ODS zastánci tajné volby. Spor o způsob hlasování tedy hrozí potenciálním konfliktem komor. Zatím tak stále není jasné, jak se bude na páteční společné schůzi na Pražském hradě hlasovat. Někteří politici se obávají toho, že volba hlavy státu by se mohla zkomplikovat a uvíznout ve sporech o výklad ústavy a sněmovního jednacího řádu.

Veřejnou volbu prosazuje ČSSD, kloní se k ní také lidovci a po dnešku i zelení. Na veřejné hlasování možná kývnou i komunisté. Občanští demokraté, kteří mají v Senátu většinu, ho odmítají. Podle nich je pro volbu vhodnější tajné hlasování. Zastánci veřejné volby míní, že předejde spekulacím o "kupčení" s hlasy.

Návrh Filipa? Senát se bojí přehlasování
Místopředseda sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip řekl, že možným řešením procedurálního sporu se Senátem by byl postup, při němž by se v obou komorách zvlášť hlasovalo o tajné i veřejné volbě. Pokud by se ani v jednom případě neshodly, rozhodovalo by se stejně jako při třetím kole volby prezidenta společně, hlasy poslanců a senátorů by se sčítaly.

"Nebudeme tu situaci vyhrocovat, proto jsme jim navrhli ten kompromisní návrh, že lze ke způsobu volby dospět až dohadovacím řízením," řekl Filip. Senátní organizační výbor ale na takový scénář nepřistoupil. Početnější sněmovna by v této variantě totiž mohla Senát ve finále fakticky přehlasovat.

Při veřejné volbě by zřejmě volitelé hlasovali najednou zvednutím ruky. V sále by přitom při plné účasti bylo 81 senátorů a 200 poslanců, jejich hlasy by sčítali skrutátoři. Při tajném hlasování vhazují poslanci a senátoři své volební lístky do uren. Zpětně tak nelze s jistotou říct, kdo koho podpořil. Tajnou volbu často provázejí spekulace a někdy i obvinění ze "zrady".

Topolánek na koaliční schůzi pohořel
Před nynější volbou se nejčastěji hovoří o tom, že někteří socialisté by při tajné volbě hlasovali pro kandidáta ODS a současného prezidenta Václava Klause, ačkoli ČSSD podporuje nominaci jeho protikandidáta Jana Švejnara. Socialisté ale taková obvinění důrazně odmítají a předejít jim chtějí právě veřejným hlasováním.

K veřejné volbě se přiklonil i poslanecký klub Strany zelených. Původně přitom dával přednost tajnému hlasování. Nejmenší vládní strana se k formě veřejného hlasování rozhodla po zveřejnění informací o schůzce kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa (ČSSD). "Události posledních dnů vyvolaly naše vážné obavy o to, jestli se nejedná nekalým způsobem," řekla předsedkyně poslanců zelených Kateřina
Jacques.

Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek dnes svolal kvůli způsobu volby koaliční schůzku, jednání ale řešení nepřineslo. "Určitě jsme se neposunuli.... Bohužel, ta právní stanoviska jsou různá," konstatoval po koaličním jednání šéf lidovců Jiří Čunek. Čunek ale dodal, že nejen vládní politici se do pátku pokusí najít cestu, která by byla "pro všechny schůdná, průchodná a nebyla trapná". "Posun je minimálně v tom, že uděláme vše pro to, aby ta volba byla v pátek důstojná," řekl  Topolánek.

Autor: