Za sklem v antikvariátu v ulici Piekna ve Varšavě mají předválečnou mapu města. Ne originál, ale nedávno vytištěnou repliku. „Prodává se to dobře, kupují si to i zdejší lidé, vždyť z Varšavy byl po válce po nacistickém zničení města z trosek obnoven jen malý kousek, celé čtvrti stojí jinak,“ vysvětluje postarší prodavačka.
Německé přepadení Polska a následná okupace se dotkla každého Poláka. Mezi miliony polských obětí nacistické okupace měl každý nějakého dědečka, tetičku, bratrance či otce. Dodnes, když se procházíte po Varšavě a díváte se kolem sebe, máte pocit, že se procházíte jedním velkým pohřebištěm, tak často jsou na domech tabulky připomínající za války popravené nebo zabité Poláky.
Průzkumy se liší* Předvolební průzkumy před nedělním hlasováním do parlamentu v Polsku se liší. Podle některých opozičních stran uskupení Právo a Spravedlnost (PiS) dotáhlo, ba dokonce předstihlo vládní Občanskou platformu. |
Ostatně i nejpopulárnější muzeum dnešní Varšavy je muzeum Varšavského povstání z roku 1944, po jehož porážce nacisté srovnali město se zemí. Proto ten, kdo v polské volební kampani vytáhne téma „německé nebezpečí“, pohrává si s jednou z nejcitlivějších věcí. Už jednou, při prezidentských volbách v roce 2005, zvrátil „děda ve wehrmachtu“ sympatie voličů na stranu Lecha Kaczynského a Donald Tusk zaplatil za ať už domnělé, nebo skutečné angažmá svého prapředka porážkou v souboji o křeslo hlavy státu.
Polští politologové se přou ne o to, zda, ale jen jak moc ovlivnila tato aféra tehdejší volební výsledek. V napjatém souboji se několik dní před nedělními volbami objevilo téma „německé hrozby“ znovu. Opět hesla o tom, jak chce Německo ovládnout Polsko nebo jak hrozí nebezpečí ztráty západního Polska, jež bylo před válkou německým územím, vzešla od expremiéra Jaroslawa Kaczynského.
Předseda opozičního uskupení Právo a Spravedlnost (PiS), které v některých průzkumech už dotáhlo, ba dokonce předstihlo vládní Občanskou platformu, obvinil premiéra Donalda Tuska z poklonkování Berlínu a z nedostatečného hájení polských národních zájmů. „Politika vůči takovému velkému státu se musí dělat vstoje, a ne v nějaké jiné poloze,“ uvedl Kaczynski. Největší zájem ale vzbudila v Polsku i v Německu věta, že se Angela Merkelová „nestala kancléřkou nějakou náhodou“. O nejnovějším útoku Kaczynského na Berlín, s nímž má Tuskova Varšava klidné a partnerské vztahy, informovaly mnohé německé noviny v čele s Frankfurter Allgemeine Zeitung i nejprodávanějším bulvárním Bildem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Němečtí novináři si Kaczynského náznaky vyložili jako obvinění, že Merkelovou dostaly k moci kruhy bývalé východoněmecké tajné komunistické policie Stasi. To Kaczynski označil za dezinterpretaci a pohrozil německým novinám soudními žalobami.
Kaczynského „germanofobii“ odsoudili vládní politici v čele s prezidentem Bronislawem Komorowským. „Prosím, aby Právo a Spravedlnost přestalo štvát Poláky proti našemu největšímu obchodnímu partnerovi a našemu největšímu spojenci,“ ozval se i ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Merkelová sama záležitost nekomentovala.
Kaczynski obrátil
Kaczynski a Právo a Spravedlnost ale už včera obrátili. Ne proto, že by vyslyšeli předchozí výzvy, ale proto, že bleskové průzkumy ukázaly, že po zveřejnění Kaczynského útoků vůči Německu tentokrát poklesla podpora PiS o několik procent. Kaczynski náhle svá slova o nenáhodném výběru Merkelové začal vysvětlovat tím, že její zvolení jako bývalé východní Němky mělo být jen vstřícným krokem vůči obyvatelům bývalé NDR nespokojeným s výsledkem sjednocení Německa.
