LN: O nedělních volbách někteří španělští komentátoři říkají, že patří k nejdůležitějším od roku 1977, kdy země přistoupila k prvním demokratickým volbám po pádu Frankovy diktatury. Lze s tímto názorem souhlasit?
Tak důležité jako volby v roce 1977 toto hlasování určitě není. Tehdy Španělsko po mnoha dekádách nakročilo cestu k demokracii, volby znamenaly jasnou pozitivní změnu. Ostatně vy jste něco podobného zažili pro roce 1989. K urnám se tehdy vydalo přes osmdesát procent Španělů a jejich hlas byl významný, vedl ke změně ústavy v roce 1978.
Nedělní volby budou důležité, zjevně po nich skončí více než osmatřicetileté střídání o moc mezi dvěma stranami. Srovnal bych je ale spíše s volbami v roce 1982, kdy se do parlamentu dostali lidovci (PP), nebo v roce 1996, kdy jej naopak ovládli socialisté (PSOE).
Za nejdůležitější volby novodobé španělské éry považuji hlasování v roce 2004 – po teroristických útocích v Madridu, kde zemřelo 191 lidí.
Adiós, staré Španělsko! Přicházejí mladí a krásní, aby změnili zemi |
LN: V čem se tyto volby liší od předchozích?
Otevírají možnost, která v uplynulých letech nenastala. A to že se v parlamentu objeví čtyři silné strany. Nikoli jen lidovci a socialisté, ale nová, čerstvá uskupení – Podemos a Ciudadanos (Občané). To je pro nás velmi nové. Někteří už proto nyní mluví o rozpadu bipartismu, ale já bych přece jen počkal na výsledky.
LN: Co je důvodem odklonu od tradičních stran?
Vidím dva hlavní aspekty, dvě krize: ekonomickou a institucionální. Táhlé ekonomické potíže, které Španělsko zasáhly před několika lety a mnozí je stále pociťují, daly vzniknout silným protestním hnutím. V roce 2011 začaly mohutné protesty, vyvinulo se hnutí 15-M (15. května, toho dne odstartovala série velkých protivládních protestů v Madridu a dalších městech – pozn. red.), z něhož za dva roky vykrystalizovalo levicové uskupení Podemos politologa Pabla Iglesiase.
Pablo Iglesias a jeho hnutí Podemos.
Toto občanské vzedmutí však rovněž souvisí s institucionální krizí, která se v zemi vytvořila. Způsobilo ji několik fenoménů, především však korupce v nejvyšších politických patrech. Korupce není ve španělské politice ničím novým, ale v posledních – a navíc citlivých – letech přímo rozkvetla. Mnozí lidé se cítí zrazeni svými politiky, a chtějí proto změnu systému.
LN: A nové strany ji nabízejí?
V těchto volbách jde o střet starých tváří s mladými, které by byly změnou samy o sobě. Premiér Rajoy patří k té staré generaci. V příštích – kupříkladu za pět let – už nebude mít šanci. On a předseda autonomní katalánské vlády Artur Mas jsou takřka jediní představitelé staré politiky. Myslím, že to ale není otázka těchto voleb. Průzkumy ukazují, že Rajoyovi lidovci by měli uspět.
  |
LN: Jaká byla hlavní témata předvolební kampaně? Upřímně, při pohledu na debaty to nebylo zcela jasné.
Přesně tak. Nejdůležitějším tématem této kampaně je totiž kampaň samotná. Od těch minulých se liší. Dříve byly debaty politických kandidátů méně pluralitní, pomalejší, chyběl dynamismus. Nyní politici rekordně navštěvují různé platformy, objevují se v různých televizních pořadech, nemluví jen o politice a kampani. Jde především o samotné kandidáty. Ty, kteří představují kontinuitu, a ty, kteří mají značit změnu. To se změnilo. Jinak se ale řeší hlavně ekonomika, nezaměstnanost a korupce, byť bez zásadních návrhů.
Katalánci volí parlament, mnozí se chystají dát hlas separatistům |
LN: Řeší se i Katalánsko, jeden z nejbohatších regionů, kde sílí touha po odtržení od Španělského království?
Katalánsko je klíčové téma pro španělskou politiku a budoucnost. Jedno z nejdůležitějších s ohledem na dění v posledních letech (v Katalánsku výrazně vzrůstá podpora myšlenky vlastního státu a autonomní vláda uvažuje o vyhlášení jednostranné nezávislosti – pozn. red.). Pravda ale je, že v těchto volbách nepatří k top tématům.
LN: Z Katalánska vzešla i antinacionalistická strana Ciudadanos (Občané), která sbírá hlasy i jinde. Čím si získává oblibu?
U Ciudadanos hraje velkou roli jejich lídr – šestatřicetiletý Albert Rivera a jeho dynamický způsob komunikace. Strana také přitahuje zklamané voliče, kteří ale nechtějí dát svůj hlas vyhraněnějším Podemos. Ciudadanos sbírají hlasy jak z lidoveckého elektorátu, tak z toho socialistického. Tato strana už funguje skoro deset let, může v politice zakotvit.
Albert Rivera, šéf strany Ciudadanos (Občané).
LN: Jak bude vypadat nadcházející pondělí ve španělské politice?
Domnívám se, že se vyplní předpovědi a objeví se čtyři silné strany. Španělé překreslí politickou mapu. Zajímavé ale bude sledovat rozdělení křesel v parlamentu: jsou oblasti, kde nikdo neumí říct, jak to dopadne. Nabízí se několik povolebních scénářů, koalice dvou stran, ale i možná tripartita. Můj názor je, že vládu tří stran by například trhy nepřijaly příliš dobře kvůli obavám o stabilitu.
