26. června 2016 17:01 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Expert: Jako vozíčkáři neříkáme kripl,
tak duševně nemocný není blázen

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Petr Winkler | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Winkler | foto: Jiří Pasz
PRAHA Kolik Čechů trpí duševními nemocemi, jak se léčí a jak by se měli léčit? Jsou nebezpečnými sousedy a nespolehlivými zaměstnanci? Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví se se svým týmem v programu Mindset zaměřuje na destigmatizaci lidí s duševními potížemi. Společnost se mění, je třeba čelit novým výzvám, stát se to totiž může každému z nás, říká pro Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Víme vůbec, kolik Čechů v produktivním věku trpí nějakým duševním onemocněním?
Existují různá čísla. Oficiální vycházejí z toho, kolik lidí se léčí s duševním onemocněním - lůžkově, ambulantně... Velká část lidí se ale neléčí vůbec. Takže prevalence (skutečný výskyt duševních onemocnění) je podle výzkumů velmi rozdílná od toho co uvádějí zdravotnické statistiky. Napříč Evropou je to kupodivu relativně podobné. Jedna čtvrtina až jedna třetina populace se každý rok s nějakou formou duševního onemocnění potýká. Většina z toho jsou mírné až střední deprese a úzkosti. S nimi se lidé často vypořádávají více či méně úspěšně vlastními silami. U těchto onemocnění sledujeme nárůst. Závažná duševní onemocnění – psychózy, schizofrenie, – tam je ten výskyt za těch sedmdesát let, co to sledujeme, v populaci konstantní, zajímavé je že napříč časem i prostorem. Konstantní prevalence je 0,6 – 1 procento.

Petr Winkler

Petr Winkler je vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). Po ukončení studií v programu Sociální politika a sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se pod vedením Jiřiny Šiklové věnoval sociologii psychedelického hnutí v psychologii a psychiatrii, obdržel stipendium od Bakala Foundation a začal studovat PhD program v oblasti ekonomie duševního zdraví na Institute of Psychiatry, Psychology and Neuroscience, King’s College London. Petrova hlavní expertíza je v oborech psychiatrická epidemiologie, ekonomie duševního zdraví a výzkum zdravotních systémů. Kromě toho se zabývá i suicidologií a výzkumem stigmatu a diskriminace. Během několika posledních let se aktivně angažoval ve vývoji reformy psychiatrické péče v ČR a ve vytvoření metodiky umožňující na důkazech založený rozvoj systému služeb pro lidi s duševním onemocněním. Spolu se svým týmem v NUDZu a v úzké spolupráci se zahraničními institucemi pracuje na vytvoření Centra pro výzkum v oblasti sociální psychiatrie pro region postkomunisticiké střední a východní Evropy.

Lidovky.cz: Čím to je, že těch mírnějších duševních poruch přibývá? Podle průzkumů se máme nejlíp za poslední léta.
To ano. A také se dožíváme vyššího věku, než generace před námi. Tím přibývá i neurodegenerativních onemocnění mozku a duševních poruch souvisejících se stářím. Slavíme úspěchy ve fyzické medicíně, ta psychologická ale zůstávala do dneška stranou zájmu. Fyzické onemocnění se ale promítá i do duševního zdraví. Duševní onemocnění jsou v současnosti diagnostická kategorie na kterou se vztahuje největší společenská zátěž. Společnost se také rychle a dramaticky mění. Například charakter zaměstnání, orientace na služby a práci s lidmi a výkon náročnější psychicky než fyzicky. Je logické, že choroby už nejsou tak často fyzické, jako třeba u horníků, ale psychologické.

Lidovky.cz: Co by tedy lidstvo z deprese vyléčilo? Návrat ke kořenům, úplná změna životního stylu?
Jsem spíše příznivcem evoluční perspektivy a evolučního přístupu. Naše společnost je něčím specifická, stejně jako byla něčím jiným specifická společnost našich předků. Máme své výzvy s kterými se musíme vypořádat. Nyní je to duševní zdraví, jak kdysi třeba infekční choroby. Musíme se tomu více věnovat, témata více otevírat.

Lidovky.cz: Lidé často chodí k psychiatrovi pro antidepresiva, dlouhodobá terapie chybí.
Záleží čím se řídí systém psychiatrické péče, systémy jsou různé. Třeba v Británii funguje systém evidence. Pacientům s mírnou a střední depresí poskytují terapeutickou péči, protože se to zpětně v hodnocení ukázalo jako efektivnější, než jen léčba medikamenty. Pokud ale tato zpětná vazba v systému chybí, systém se těžko učí z vlastních chyb a ještě lopotněji se vylepšuje a přizpůsobuje inovacím. U nás je v současné době propast mezi poznatky a tím, co se pak děje v praxi skutečně velká. To stojí pacienty spoustu utrpení a myslím, že i životů.

Lidovky.cz: V Česku se chystá reforma psychiatrické péče, mohl byste ve zkratce přiblížit o jaké změny půjde?
Hlavních cílů je několik, tím největším je změna systému, který stojí na ambulantních psychiatrech, kam si lidé jako první chodí pro pomoc, a na psychiatrických léčebnách, kam jsou umisťováni pokud péče v ambulancích nestačí. Ambulantní psychiatři ale mají jen omezené množství času na pacienta a tak třeba jen předepíšou antidepresiva, jak jste říkala. A pak tu jsou velké psychiatrické nemocnice, kam se v posledních desítkách let ale téměř neinvestovalo, zatímco do klasických nemocnic se kupují přístroje za miliardy. Mezi těmito dvěma póly by nově měla vzniknout celá paleta služeb. To jsou služby komunitního typu, kdy se pacientům dostává pomoci v jejich přirozeném prostředí a oni nemusí do lůžkové hospitalizace. Jde také o vzdělávání, zaměstnávání, psychosociální pomoc, pomoc na úřadech. Ze zahraničí je prokázáno, že pak je léčba u pacientů mnohem efektivnější a zkvalitňuje jim život. Psychiatrická léčebna by měla být krajní možnost pro pacienty s vážnými potížemi.

Lidovky.cz: Ale o této reformě se s laickou veřejností mluví jen málo. Někdo se pak může obávat, že mezi námi budou pobíhat, řekněme „blázni“.
Ze zahraničních studií víme, že u lidí, kteří byli z psychiatrické léčebny propuštěni do oné komunitní léčby, tak bylo minimum negativních excesů, jako je kriminalita a bezdomovectví. Problém je opačný, veřejnost musí změnit přístup k těmto lidem. Použila jste stigmatizující termín blázen. To je jako bychom vozíčkářům říkali „kriplové“ a řešili, zda mají právo žít ve většinové společnosti. V duševním zdraví pořád převládá jakýsi středověký přístup.

Lidovky.cz: Takže to, že duševně nemocní lidé mohou být nebezpeční je jen předsudek? Popravdě, vozíčkářů se nikdo nebojí.
To je asi ten největší předsudek. Média selektivně reportují o útocích, které způsobil duševně nemocný člověk. Přitom útoků duševně zdravých lidí je mnohem více. Ze statistik vražd víme, že je to téměř na denním pořádku – např. v roce 2015 se stalo 155 vražd – zkuste si vzpomenout na všechny, které byly propírány v médiích a kolik z nich souviselo s tím, že pachatelem byl člověk s historií duševního onemocnění.

Lidovky.cz: Média ale přece kritizují selhání systému, ne selhání duševně nemocného jedince.
To ano, ale to stigma nebezpečnosti jde pak na všechny lidi s duševním onemocnění, i když nebezpeční nejsou.

Lidovky.cz: A co další předsudky, třeba v zaměstnání?
Nejčastěji, že jsou nespolehliví a špatní zaměstnanci. Přitom zapojení do pracovního života je pro člověka důležité, už jako zdroj příjmů. S chudobou se pojí spousta dalších sociálních problémů. Nezaměstnanost lidí s duševními poruchami je obrovská. Lidé třeba depresi zaměstnavateli ani nepřiznají. Před kolegy se stydí. Na nemocenskou jdou raději s bolestí zad. Stačí totiž jít jednou k psychiatrovi a už mají tu nálepku, s kterou se pojí spousta dalších negativních věcí.

Lidovky.cz: Co by měl naopak v ideálním případě dělat zaměstnavatel, který vidí, že výkon pracovníka kolísá, neplní své pracovní povinnosti a s depresí se třeba neléčí?
Může ho samozřejmě propustit, ale ne kvůli deprese ale kvůli neplnění pracovních povinností. Měl by spíš ale zůstat člověkem, lidsky to řešit a mluvit o tom. Zaměstnavatel má mnoho možností. Já ve svém výzkumném programu zaměstnávám lidi se zkušeností s duševním onemocněním a pokud to ta práce dovoluje, můžu vytvořit nějaké rozumné úpravy, třeba upravit pracovní dobu, práci z domu. Když se k nim takto přistupuje, jsou výkonní úplně stejně nebo více než zdravý zaměstnanec. A to jen na základě obyčejné vstřícnosti a komunikace.

Lidovky.cz: To zní hezky, ale nedokážu si to představit ve směnném provozu, třeba v supermarketu. A tam je navíc ten tlak ještě vyšší. Proč by měl zaměstnavatel vycházet vstříc, když na onu pozici je několik dalších zájemců?
Tak samozřejmě někde to povaha práce neumožňuje. Proto se tomu říká rozumné uspořádání. Ale společnost by se to měla učit, už jenom proto, že každý rok duševním onemocněním trpí, jak jsem uvedl, čtvrtina populace. Takže oni někde jsou, někde pracují, jen se s tím nesvěřují. Když se to ale nějak rozumně nastaví, profituje z toho celá společnost. Nikdy nevíte, kdy se to může stát vám. Člověk vystuduje dvě vysoké školy, pak dostane psychotickou ataku a dostane invalidní důchod. Společnost by měla ale využít kapitál, který do toho člověka vložila a který on sám vybudoval. Neměl by přijít nazmar.

Lidovky.cz: V rámci projektu Mindset jste zveřejnili videa, kde o svých problémech a předsudcích mluví lidé s duševními potížemi. Bylo těžké najít někoho ochotného takhle veřejně promluvit?
Kupodivu ne, oni sami chtěli ukázat, že to jsou lidé jako my, jen mají tenhle problém se kterým musí žít, tak jako jiní lidé se musí vypořádat s jinými problémy. Na videu je skvělé, že nestojí tolik peněz jako uspořádat seminář, kde musíte zaplatit prostory a podobně. Přesto lidi osloví a ti jej mohou šířit a zpětná vazba je zatím dobrá.

  • 6Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz