Šestnáctiletá dívka, známá pouze pod jménem Šakíla, přijela do sídla afghánského prominenta Wahídího Beheštího v polovině roku 2011, aby byla k ruce své těhotné sestře Soráje, manželce Beheštího bodyguarda.
O šest měsíců později, v lednu 2012, se Sorája vrátila od řeky, kde prala prádlo, a nalezla umírající Šakílu na podlaze v tratolišti krve, o stěnu místnosti byla opřená zbraň Sorájina manžela. Dívka krvácela ze střelné rány na hrudníku, a přestože se ještě pohybovala, nebyla schopná promluvit a za pár minut zemřela. Beheští prohlásil, že děvče spáchalo sebevraždu a odvezl její tělo do nedaleké nemocnice, aniž by kontaktoval policii.
Dívčini příbuzní však tvrdí, že Šakíla byla zavražděna, a to právě Beheštím. Ten ji údajně znásilnil a pak zastřelil. Jejich verzi potvrzuje i pitevní zpráva, podle které oběť nebyla panna a zahynula násilnou smrtí. Prokurátor z vraždy nejprve obvinil Šakílina švagra, ale soud tělesnému strážci prokázal alibi a hlavním podezřelým se tak stal sám Beheští.
ČTĚTE TAKÉ: |
Marný boj za spravedlnost
Šakílina rodina tak čelí nesmírně silnému soupeři. Bohatý Wahídí Beheští patří k afghánské elitě. Je jedním z nejvýše postavených lidí v provincii Bamján, bratrem poslance a především synem Sajjída Beheštího, významného afghánského vůdce z dob občanské války. A, jak poznamenává server independent.co.uk, afghánská justice korupci příliš odolávat neumí, tím spíš, jedná-li se o případ zavražděné ženy. "Šakíla spáchala sebevraždu, já jsem ten výstřel ani nezaslechl... Byl jsem sice v domě, ale v úplně jiné místnosti, a modlil jsem se," hájil se před soudem Beheští a byl osvobozen.
Jenže mezitím se o Šakílinu vraždu začala zajímat afghánská veřejnost, kterou osvobozující verdikt pro Beheštího nesmírně pobouřil. Následovala série demonstrací, které dívčinu rodinu podpořily a pomohly jí případ znovu otevřít. Opět neúspěšně - navzdory výsledkům pitvy soud už od zahájení procesu operoval s verzí o sebevraždě, kterou se pokusil podepřít manipulací s polohou vražedné zbraně. Pod tíhou důkazů nakonec sebevraždu vyloučil, ale proti Beheštímu nezakročil a místo toho případ postoupil justici v hlavním městě Kábulu.
Právník, který u kábulského soudu rodinu zavražděné zastupoval, chtěl pro Beheštího trest smrti. Marně - v neveřejném procesu, jehož se mohli zúčastnit pouze advokáti, soudci a obviněný, byl Wahídí Beheští znovu prohlášen za nevinného. Šakílini blízcí rozsudek napadli a nyní čekají na odvolací soud, pomalu však začínají ztrácet naději.
Přesto má jejich boj svůj smysl: ať už dopadne jakkoli, lze ho chápat jako důležitý mezník. "Tento případ upozornil nejen na násilí páchané na ženách, ale i na pochybné fungování afghánské justice a předvědčení mnoha Afghánců, že mocní mohou vraždit zcela beztrestně. Protesty, které vyvolal, vzbuzují naději, že hnutí za práva afghánských žen sílí a nabírá na odvaze," míní Heather Barrová, pracovnice organizace Human Rights Watch v Afghánistánu.
