„Je to dar egyptského lidu světu,“ prohlásil loni 5. srpna v televizním projevu k národu egyptský prezident Abdal-Fattáh Sísí, když oznamoval výstavbu nové větve Suezského průplavu. Tou dobou to ještě nebyly ani dva měsíce od chvíle, kdy složil přísahu a oficiálně se ujal prezidentského úřadu. Byl to vzkaz nové hlavy nejlidnatějšího arabského státu, domů i za hranice. A taky předzvěst obrazu, v němž se bude chtít prezentovat.
REKORDNÍ ČAS
 |
Od té doby tato slova zazněla ještě mnohokrát: derou se na turisty v příletové hale káhirského letiště i z plakátů v ulicích – těch, na nichž Sísí hrdě hledí do dáli. Přesně o rok a den později světu Sísí tento svůj „dar“ předal, když s pompou otevřel novou větev průplavu. Vyrostla na jeho popud ve lhůtě, již původně odborníci odhadovali na tři až pět let. Na výstavbě pracovalo 43 tisíc dělníků.
Stavbu financovaly dluhopisy
Rychlost stavebních prací ale není jedinou pozoruhodností vážící se k ambicióznímu projektu prezidenta Sísího. Jeho financování totiž nesli na svých bedrech sami Egypťané – vláda od nich vybrala v přepočtu přes 211 miliard korun formou investičních dluhopisů s čtvrtletní dividendou 12 procent. Nakolik byl tento nákup transparentní, je otázkou.
Z „peněz egyptského lidu“ tak vyrostla druhá větev, jež umožní obousměrný provoz v průplavu. Vedení země v čele s prezidentem Sísím si od toho slibuje navýšení příspěvku do státní kasy z poplatků z nynějších 5,3 miliardy dolarů (131,6 miliardy korun) ročně až na 13,2 miliardy (327,8 miliardy korun) do roku 2023.
Hymna revoluce. Za lidi musí někdo křičet, říká rocker mučený v Egyptě |
Pro revolučními roky těžce zkoušenou egyptskou ekonomiku by to byla víc než vítaná vzpruha. Trojí obměna vedení během pouhých dvou let – od arabským jarem smeteného autokratického Husního Mubáraka přes islamistického Muhammada Mursího až po polního maršála Sísího – se na ekonomice citelně podepsala.
Od té doby, co Sísí konsolidoval svou moc, se však egyptské hospodářství výrazně zvedá. Nynější vláda i proto rozhodně nepatří k troškařům co do ambicí. Kromě samotných financí z obousměrného provozu Suezu doufá také v nemalé investice v průmyslové zóně, jež má podél obou stran průplavu vyrůst. Nejodvážnější odhady hovoří o tom, že vzniknout by díky ní a vylepšenému kanálu mohl až milion pracovních míst.
Někteří západní analytici ale namítají, že se egyptská vláda při těchto kalkulacích nechává až příliš unášet na vlně optimismu. „Prognózy vznesené Egypťany předpokládají velmi rychlý růst světového obchodu – rychlejší, než jakého dosahoval při boomu po roce 2000,“ řekl agentuře Reuters britský ekonom William Jackson. Jak upozorňuje, objem světového obchodu by totiž k dosažení těchto čísel musel až do zmiňovaného roku 2023 ročně růst o devět procent, přičemž nárůst za poslední čtyři roky činí asi tři procenta. „Zdá se, že ta čísla střílejí od boku,“ uvedl Jackson.
Ceremoniál za 745 milionů
Egypt se však o svůj sen o velkém ekonomickém zázraku v podobě průplavu připravit tak snadno nehodlá. Alespoň takový vzkaz vysílá do světa velkolepými oslavami otevření jeho nové větve. Slavnostní čtvrteční ceremoniál ve městě Ismáílíja na levém břehu kanálu vyšel podle egyptského listu al-Ahrám v přepočtu asi na 745 milionů korun. Vláda na tento den vyhlásila státní svátek a vlaky i káhirské metro přepravovaly cestující zadarmo.
Obyvatelé Káhiry slaví na náměstí Tahrír otevření nové větve Suezského průplavu.
Nákladný ceremoniál nebyl ale zdaleka jen vzdáním holdu modernímu inženýrství a demonstrací egyptských ambicí, nýbrž i platformou pro politické a ekonomické zájmy přítomných delegací. Kromě četných zástupců blízkovýchodních a afrických zemí se na něm objevilo i několik předních politiků, jež do Egypta ženou obchody a politické motivy.
Čestným hostem se tak po nedávném dodání tří stíhaček Rafale stal francouzský prezident François Hollande. Rusko, jež usiluje o výstavbu jaderné elektrárny v zemi, na oslavy vyslalo premiéra Dmitrije Medveděva a Itálie, do níž z Egypta po moři vyrážejí zástupy běženců, vypravila šéfku obrany Robertu Pinottiovou.
