"Shodli jsme se na jednání s panem premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích," řekl John na tiskové konferenci po jednání poslaneckého klubu VV. Slovo premiéra je tak podle Johna tím, co přesvědčilo nejmenší vládní stranu, aby dala mandát svým ministrům hlasovat na jednání vlády pro církevní restituce.
ČTĚTE TAKÉ |
"Sami chceme naplnění a dodržení koaliční smlouvy v jiných bodech," řekl LN poslanec VV Petr Skokan.
Premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že není důležitý způsob, jakým koalice k dohodě došla, ale výsledek. "To tak někdy v politice bývá, že jednání je složitější," uvedl. Místopředsedkyně VV Karolína Peake vyloučila, že by za souhlas bylo její straně něco přislíbeno. "Vyjednávání ve vládě nikdy nefungovalo tak, že jeden koaliční partner drží druhému pistoli u hlavy," řekla.
Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi, vyplatí stát církvím v od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
"Česká biskupská konference (ČBK) s povděkem kvituje, že kabinet podpořil zákon o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a že nedošlo k rozpadu vládní koalice. Rovněž si velmi váží toho, že koalice dodržela slovo dané 17 církvím a náboženským společnostem," uvedla ČBK na své webové stránce.
Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Také většina občanů ČR, podle průzkumů okolo 70 procent, si myslí, že stát by církvím majetek neměl vracet.
Anketa
Jste pro návrat majetku církvím tak, jak to navrhla vláda?
Do poslední chvíle VV nevěděly
Ještě před hlasováním vlády se ráno sešel poslanecký klub VV, který nakonec rozhodl, že ministři strany vyrovnání s církvemi podpoří.
Členové vlády za nejmenší vládní stranu nechtěli při odchodu z jednání poslaneckého klubu svůj postoj komentovat. Vicepremiérka Peake později informace potvrdila v textové zprávě.
Domnívám se, že jsme východisko nalezli. V souladu s koaliční smlouvou podpoříme církevní restituce," oznámila. O věci podle ní vedení VV v noci jednalo jak uvnitř koalice, tak s církvemi.
Úterní jednání Věcí veřejných, které se táhlo do noci, skončilo bez jasného výsledku. Stranické vedení bylo v názoru na přístup k restitucím rozdělené na polovinu poté, co v pondělí premiér Petr Nečas pohrozil tím, že z vlády odvolá ministry za VV, kteří by nepodpořili zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, připravený na základě loňské dohody 17 církví a tří vládních politických stran.
Podle Peake se její strana právě po tomto ultimátu snažila o nalezení co nejodpovědnějšího východiska z "naprosto nesmylsně vyhrocené" situace.
Církevní restituce stát řeší již 20 let- Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu. - Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila Římskokatolické církvi. - Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů. - S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let. Například zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. Tato podmínka přitom omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v jejichž katastru někdejší církevní nemovitosti leží. - Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006). - Nejblíže byla majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS. - Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. - Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončil financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok. |
