První náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr v nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že z předpokládaného osmimiliardového přínosu poplatků odeberou náklady na jejich zavedení a výběr maximálně pět procent. Podle Šnajdra je to ale zanedbatelné vzhledem k očekávaným efektům. Podstatný je podle něj efekt "regulační a solidární".
Čtyři plus čtyři miliardy
Pacienti platí od ledna 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Podle výpočtů ministerstva se za rok vyberou na poplatcích čtyři miliardy korun, další čtyři miliardy získá systém tím, že poplatky omezí zbytečné návštěvy u lékaře a nadbytečné léky. Ročně spotřebuje zdravotnictví kolem 200 miliard korun.
Šnajdr předpokládá, že poplatky omezí počty návštěv u lékaře o deset procent. Ušetřené peníze pak budou moci zdravotní pojišťovny vydat na léčení vážně nemocných, například pacientů s rakovinou.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Horák ve stejném pořadu uvedl, že poplatky jim odeberou ze 130 miliardového ročního rozpočtu do dvou miliard korun. Z toho 1,75 miliardy jsou peníze, jež budou vracet lidem, kteří překročí roční pětitisícový limit. Lidé totiž budou platit poplatky i po překročení limitu, ale pojišťovny jim budou peníze vracet.
Vlastní administrativní náklady kolem poplatků odeberou 260 milionů, z těchto peněz bude pojišťovna hradit například i výpisy zdravotních účtů pro své klienty. Občané obdrží na internetu nebo poštou přehled o čerpané péči a budou moci reklamovat, pokud lékař vykázal péči nebo poplatky chybně.
Ředitel Česko-německé horské nemocnice ve Vrchlabí a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml vyčíslil náklady svého zařízení na 100.000 korun měsíčně. Nemocnice odmítla vybírat poplatky od dětí do 18 let, denně je bez poplatku 20 až 30 ošetření, to je 3000 až 5000 korun týdně, o které nemocnice přijde tím, že poplatky nevybírá.
Čtyři plus čtyři miliardy
Pacienti platí od ledna 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Podle výpočtů ministerstva se za rok vyberou na poplatcích čtyři miliardy korun, další čtyři miliardy získá systém tím, že poplatky omezí zbytečné návštěvy u lékaře a nadbytečné léky. Ročně spotřebuje zdravotnictví kolem 200 miliard korun.
Šnajdr předpokládá, že poplatky omezí počty návštěv u lékaře o deset procent. Ušetřené peníze pak budou moci zdravotní pojišťovny vydat na léčení vážně nemocných, například pacientů s rakovinou.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Horák ve stejném pořadu uvedl, že poplatky jim odeberou ze 130 miliardového ročního rozpočtu do dvou miliard korun. Z toho 1,75 miliardy jsou peníze, jež budou vracet lidem, kteří překročí roční pětitisícový limit. Lidé totiž budou platit poplatky i po překročení limitu, ale pojišťovny jim budou peníze vracet.
Vlastní administrativní náklady kolem poplatků odeberou 260 milionů, z těchto peněz bude pojišťovna hradit například i výpisy zdravotních účtů pro své klienty. Občané obdrží na internetu nebo poštou přehled o čerpané péči a budou moci reklamovat, pokud lékař vykázal péči nebo poplatky chybně.
Ředitel Česko-německé horské nemocnice ve Vrchlabí a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml vyčíslil náklady svého zařízení na 100.000 korun měsíčně. Nemocnice odmítla vybírat poplatky od dětí do 18 let, denně je bez poplatku 20 až 30 ošetření, to je 3000 až 5000 korun týdně, o které nemocnice přijde tím, že poplatky nevybírá.
