Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Vyprávět jiný příběh než Izrael. Muzeum jako most mezi roztříštěnými Palestinci

Svět

  6:00
JERUZALÉM/PRAHA - Když letos v lednu představovala americká televize CNN nejlepší atrakce, které se otevřou v roce 2016, zařadila mezi ně i Palestinské muzeum. Budova ve městě Bir Zajt na Západním břehu Jordánu se tak ocitla ve společnosti Louvru v Abú Dhabí, fotbalového muzea FIFA v Curychu nebo třeba nové pobočky Disneylandu v Šanghaji.

Nové muzeum nedaleko Jeruzaléma má spojovat Palestince žijící doma s diasporou. Ti, kteří žijí v Gaze, ho ale jen tak nenavštíví. foto: Palmuseum.org // Koláž Šimon / LN

Palestinské muzeum, které leží v kopcích Bir Zajtu, 23 kilometrů od Jeruzaléma, své první návštěvníky přivítá 18 .května. Tedy jen pár dní poté, kdy si Palestinci připomenou 68. výročí takzvané nakby – národní katastrofy, při níž musely po vzniku Izraele stovky tisíc lidí opustit své domovy.

Okupace Palestiny? Bibi jakoukoli dohodu poruší, míní izraelská filosofka

Muzeum má „uchovávat a oslavovat historii, kulturu a společnost moderní Palestiny“, jak se píše na jeho internetových stránkách. Nápad na jeho zřízení vznikl už před osmnácti lety, plány ale poté zhatilo vypuknutí druhé palestinské intifády. Největší palestinská neziskovka Taawon (dříve známá pod názvem Welfare Association) se ale myšlenky nevzdala a v roce 2013 projekt úspěšně zahájila.

Žádné suché vyprávění

„Doufáme, že se staneme hlavní turistickou atrakcí v Palestině,“ napsala LN mluvčí muzea Rana Ananiová. Ve třicet metrů vysoké budově bude na návštěvníky čekat 3500 metrů čtverečních výstavních a vzdělávacích ploch.

Klasické a leckdy suché vyprávění historie ale není na pořadu dne. Cílem muzea bude pomocí různých audiovizuálních materiálů propojit Palestince žijící na okupovaných územích s těmi, kteří odešli. Ať už do uprchlických táborů v Libanonu, nebo v případě bohatých obchodníků do Evropy či USA. Instituce přitom neskrývá své politické zaměření – klade si mimo jiné za cíl bojovat proti vytváření ghett a roztříštěnosti palestinského lidu. Část Palestinců se ale do muzea hned tak nepodívá – cestování mezi Západním břehem a Pásmem Gazy silně omezují izraelské restrikce.

Josef Koudelka: Izrael - Palestina, ze série Zeď (2010).

Zakladatelé počítají s tím, že Palestinské muzeum nebude jen zmíněná budova v Bir Zajtu, ale i řada spolupracujících institucí, které vytvoří satelity sdružené právě kolem tohoto centra. Muzeum by tak mělo podporovat instituce například v Libanonu, Jordánsku, Gaze, ale i Izraeli.

Nikdy se nerozejít

Inaugurační výstava nazvaná „Never Part“ (Nikdy se nerozejít) je výsledkem tři roky trvajícího projektu, při němž výzkumníci dělali rozhovory s Palestinci doma i v zahraničí o předmětech, se kterými by se nikdy nerozloučili. Kromě nahraných příběhů návštěvník uvidí i 280 objektů, z nichž mnohé dodali sami zpovídaní. Kurátorka expozice Lara Khaldiová věří, že vystavené předměty odrážejí osobní identitu lidí.

Avšak nejen to. Představují i palestinskou historii poznamenanou zkušeností exilu, okupace a hrozby zničení vlastní kultury. Výstava, která začne 7. října, potrvá do března příštího roku.

Dalším projektem muzea je Rodinné album: pokus vytvořit vizuální archiv Palestinců pomocí nashromážděných historických fotografií i vyprávěných příběhů. Vše se rovněž digitalizuje. Právě slovo příběh je v tomto muzeu extrémně důležité – instituce by měla nabízet palestinský příběh, který přichází se zcela jiným pohledem než dostatečně známý příběh izraelský.

Palestinský prezident Mahmoud Abbas na klimatické konferenci OSN v Paříži.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Energeticky úsporné muzeum

Moderní budovu muzea navrhla v Dublinu sídlící architektonická firma Heneghan Peng. Muzeum bude vůbec první palestinskou energeticky úspornou budovou. Při návrhu designu se architekti inspirovali zdejší terasovitou krajinou, budova z jedné strany jakoby splývá s okolními zahradami. Na 40 tisících čtverečních metrů zahrad vyrostou stromy, keře a květiny typické pro palestinskou krajinu.

„Výstavba muzea stála 28 milionů dolarů,“ napsala mluvčí Ananiová s tím, že peníze pocházejí od soukromých dárců i grantových agentur. Do budoucna je prý cílem platit provoz právě z těchto zdrojů. „Dovoz stavebních materiálů měl v několika případech zpoždění, to je ale život pod okupací. Věci, které jsou jinde průzračně jednoduché, se tady mohou stát obrovským problémem,“ odpověděla na dotaz, zda zaznamenala nějaké obstrukce při stavbě ze strany Izraele.

Autor: