LN: Mluvili jste někdy o zabití Gottwalda?
No, tak mluvilo se spíš o tom, že by bylo potřeba odstranit hlavního představitele komunistického režimu.
LN: Kdy jste se poprvé doslechl, že se mluví o odstranění hlavy komunistického režimu?
Už je to dlouho, přesně si nevzpomínám. Byla to taková úvaha,nepočítalo se ani s tím, že by to bylo možné zrealizovat. Na to potřebujete peníze, zbraně atd a to jsme tenkrát neměli.
LN: Od koho jste poprvé slyšel o plánech na odstranění Klementa Gottwalda?
Asi do Václava Švédy (později byl ve skupině, která se pokoušela z Československa utéct, pozn.red.). Nemohl jsem to slyšet od Radka (Ctirad Mašín - pozn. red), protože ten v tý době, kdy jsem to slyšel poprvé, už byl zavřenej. Ven se dostal až po smrti Gottwalda. No a to nám udělalo čáru přes rozpočet, že jsme se o něj nemuseli starat (smích).
LN: Co víte o těch plánech?
Moc o těch plánech nevím, protože se o tom pravděpodobně mluvilo s tím strýcem kluků Mašínovejch, Novákem a jimi. Já jsem ho neslyšel. Radka sebrali velice brzy a strčili ho do Jáchymova, takže jsem neměl příležitost s ním luvit. Mám prostě dojem, že jsem o tom slyšel od Švédy. Potom jsme se o tom ale nebavili, když umřel, tak to nemělo cenu.
LN: Kdy jste o tom asi slyšel?
Asi na podzim 1951 nebo na jaře 1952.
LN: Kdy jste se potkal se Švédou?
Až poté, co byl Radek ve vězení, odcházeli jsme v třiapadesátým, možná jsem se s ním setkal na podzim 51 nebo na jaře 52. Můj táta, když ho vyhodili z poděbradský práce, jezdil do Kolína a jednou přišel domů a říkal, že by chtěl se mnou mluvit Švéda. Dělal šafáře na statku Mašínů. Jel jsem za ním do Kolína a tam jsme se bavili. Švéda pakl s Radkem podpálili asi jedenáct stohů, ale o tom se normálně ví.
LN: Když umřel Klement Gottwald. Neuvažovali jste nad odstraněním jeho nástupce?
To ne. Měli jsme jiné starosti. Nemělo cenu pokoušet štěstí. Říkali jsme si, že by to mohlo prasknout a tak jsme se dohodli na to, že sbalíme kufry a odjedeme.
LN: Proč jste o plánech na zabití Klementa Gottwalda nemluvili dřív?
Nemluvili jsme o tom, protože jsme to nemohli nijak dokázat. Všichni by se ptali po důkazech o kterých jsme samozřejmě nevěděli. To, že se teď objevily nějaké informace. mne překvapuje.
LN: Kdy jste se o nich dozvěděl?
Ve čtvrtek odpoledne, když jsem volal panu Žáčkovi, řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů a ten mi mezi řečí řekl, že našli v archivech nějaké materiály o výsleších, které v souvislosti s Mašíny vedla StB.
LN: Jaká byla vaše reakce?
Že jsem na tuto historku už skoro zapomněl.
LN: Víte co tam je?
Ne, jen to, že je to z výslechů strýce Mašínů Nováka. Toho jsem moc neznal. Viděl jsem ho jenom jednou.
LN: Budete se na ty materiály chtít podívat?
Jasně, zavolám Žáčkovi a chtěl bych se domluvit, abych to mohl vidět.
LN: Proč si myslíte, že se to objevilo až teď, Po udělení medailí vám a bratrům Mašínovým?
To je jasný důkaz toho, že estébáci si seděli na svých archivech. Jejich archivy byly zakopány a nikdo k tomu nemohl. Lidé z toho ústavu se k tomu teď mohou dostat a podívat se co tam je. Myslím, že se najdou ještě hodně zajímavé věci, ale o lidech, kteří jsou už mrtví. A budeme se divit.
