Impulsem se mu stalo současné vyšetřování údajné vraždy asi 15 německých obyvatel určených k odsunu, které prý v květnu 1945 u Dobronína na Jihlavsku ubili a pohřbili tamní Češi.
Posselt zároveň vyzval vládu Petra Nečase, aby vyšetřování poválečných zločinů při odsunu Němců podpořila a zasadila se o zrušení takzvaných zákonů o beztrestnosti, které bezprostředně po skončení druhé druhé světové války kvalifikovaly jako oprávněné vraždy a další těžké zločiny na nevinných sudetoněmeckých civilistech v dané době.
Online rozhovor s badatelem Miroslavem Marešem"Každé násilí v době míru musí být objasněno a zdokumentováno," tvrdí publicista a badatel Mareš, který dal podnět k vyšetřování dávného incidentu u Dobronína na Jihlavsku. Celý rozhovor čtěte ZDE. |
Nečas: Nezpochybňujme Benešovy dekretyPremiér Petr Nečas nechce zpochybňovat takzvané Benešovy Na tiskové konferenci zopakoval, že stanovisko české vlády k poválečným dekretům vychází z česko-německé deklarace z roku 1997, která pojmenovávala některé sporné body týkající se rozbití Československa, nacistické okupace a poválečného odsunu Němců. "Budoucnost našich vztahů má být zaměřena na vzájemnou spolupráci, na budoucnost a na prohlubování vztahů," zdůraznil český premiér. S tím souhlasila i Merkelová. K úmyslu bavorského zemského premiéra a předsedy vládní strany CSU Horsta Seehofera navštívit na podzim Prahu Nečas podle DPA uvedl: "Pokud mají být tématem jen Benešovy dekrety, pak v takové návštěvě nevidím žádný smysl." Merkelová k tomu poté na tiskové konferenci poznamenala, že by byla ráda, kdyby se v dohledné době cesta Seehofera do Prahy uskutečnila. "Ale to je samozřejmě v rukou České republiky a bavorských úřadů," dodala. První oficiální návštěvu bavorského premiéra v Praze ohlásil Seehofer v květnu v Augsburgu na srazu sudetských Němců vysídlených po válce z českých zemí. Přitom tehdy také prohlásil: "Chci zahájit dialog, ve kterém budu hovořit také o Benešových dekretech." Dosud oficiální setkání čelných představitelů Česka a Bavorska vždy ztroskotala právě kvůli sporům ohledně dekretů. Nečas dnes v Berlíně jednal s kancléřkou hlavně o ekonomických tématech. Setkal se také s německým prezidentem Christianem Wulffem. |
dekrety, které odmítají němečtí vysídlenci a na jejichž základě přišli po válce v Československu sudetští Němci o majetek a občanská práva. V česko-německých vztazích je ale podle něj nutné dívat se dopředu. Nečas to řekl německým novinářům v Berlíně před jednáním s kancléřkou Angelou Merkelovou. Archeologický průzkum údajného hrobu zavražděných Němců u Dobronína ve čtvrtek skončil. Vyzvednuty byly ostatky šesti osob, u nichž se teď bude provádět identifikace pomocí DNA. Výkop na louce se už bude zahrnovat, řekla krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.
Podle svědectví by ale mělo být v těchto místech pochováno asi 15 německých obyvatel určených k odsunu, které prý v květnu 1945 ubili tamní Češi. "Jak bude celý případ postupovat dál, stanoví vyšetřovatel během zítřka," uvedla Čírtková.
Kriminalisté od loňského září vyšetřují případ údajné vraždy z roku 1945 u Dobronína pro podezření z trestného činu vraždy.
Ostatky budou zkoumat antropologové v Brně. Pokusí se identifikovat zemřelé porovnáváním vzorků DNA s jejich možnými příbuznými, kteří žijí převážně v Německu. Průzkum v Budínce potrvá zřejmě do pátku, zkoumání ostatků pak ještě asi dva měsíce. Zatím se ale stále neví, jestli po prokázání vraždy bude někdo stíhán.
Kriminalisté v Česku se už dříve vyšetřováním takových zločinů z konce druhé světové války zabývali. Ale ani když prokázali spáchání vraždy, z trestného činu genocidy ještě nebyl nikdo obviněn. Vražda by byla již promlčena, genocida však ne.
Více čtěte zde: |
