V materiálu, který nyní univerzity připomínkují, se počítá i se snazším slučováním škol. Novinky by mohly začít platit od roku 2013, ředitel odboru vysokých škol Jiří Nantl řekl, že by se tak vysokoškolské vzdělání otevřelo širší skupině lidí.
K TÉMATU |
Nový typ dvouletého studijního programu by měl fungovat jako předstupeň bakalářského studia. Studium by bylo více praktické a orientované přímo na výkon konkrétní profese. "Byla by to profesní kvalifikace trošku toho typu, jaký teď nabízejí vyšší odborné školy," popsal Nantl. Kromě toho by mohla být řada magisterských programů pouze jednoletá, dosud jsou dvouleté. Takzvaný malý profesní doktorát by však byl určen jen lidem s praxí.
S rozšířením nabídky studia souvisí i dlouho diskutované rozvrstvení vysokých škol na výzkumné univerzity, školy vychovávající odborníky do praxe a instituce orientované hlavně na vzdělávání bakalářů a magistrů.
Lepší celoživotní vzdělávání
Lidé, kteří už pracují, ale chtějí se dál vzdělávat, by si prý nově mohli rozložit dálkové studium lépe podle svých potřeb. Školy by se tak více otevřely celoživotnímu vzdělávání.
Návrh zákona počítá také s tím, že vysoké školy budou mít větší samostatnost v rozhodování o vnitřních věcech. Zároveň by ale se státem uzavřely smlouvu ohledně toho, kolik peněz dostanou v příštích letech a jaké za to mají odvést výsledky. Výsledky celé školy, ať už v uplatnitelnosti absolventů nebo vědeckých výsledků, by pak hodnotila nově vzniklá Agentura pro kvalitu vysokého školství. "Akreditační komise jako taková by zanikla," vysvětlil Nantl s tím, že za hodnocení jednotlivých studijních programů by odpovídaly samy školy.
