27. srpna 2011 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Výstava v muzeu hudby:
příznivci designu jásají

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Černou zeď doplňuje velmi současné a kvalitní grafické řešení | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Černou zeď doplňuje velmi současné a kvalitní grafické řešení | foto: Alena Krásná
Kvalitní architekturu si většinou asociujeme s něčím trvalým, nadčasovým. Jsou ale případy, kdy je jí použito na časově omezené realizace. Jeden takový – a povedený – je k vidění do 29. února 2012 v Českém muzeu hudby v Praze.

Národní muzeum – České muzeum hudby (NM–ČMH) v Praze se rozhodlo uspořádat ke 170. výročí narození Antonína Dvořáka výstavu. A to takovou, která přitáhne nejširší veřejnost i zahraniční turisty. Je třeba říci, že tento záměr autorům výstavy vyšel. Desítky stran v knize návštěv plných záznamů ve všech světových jazycích jsou toho nejlepším dokladem. Velký podíl na úspěchu výstavy ovšem má i její architektonické řešení.

Cíl výstavy Dvořák (jako skladatel a člověk) a jeho hudba byl definován jednoznačně: "Vystavit a představit unikátní předměty z největší dvořákovské sbírky na světě (NM–ČMH) a vytvořit velkou atraktivní výstavu, která přiláká velké množství návštěvníků. Výstava bude jedinečná vystavením unikátních sbírkových předmětů (využity budou především sbírkové fondy Národního muzea) pomocí nových technologií a moderních principů interaktivity. Přeneseně je cílem pokusit se na poli výstavním o to, co dokázala Dvořákova hudba – komunikovat, inspirovat, vzdělávat, bavit a přitahovat."

Pět autorek výstavy zpracovalo poměrně detailní libreto, které rozdělilo výstavu na deset samostatných částí (např. Dvořák na Měsíci?, Cesty a sláva, Dvořák a železnice). To také posloužilo jako zadání pro architekta.

Černou zeď doplňuje velmi současné a kvalitní grafické řešení

Harmonie a kontrast
Autoři architektonického řešení vytvořili velkorysý, srozumitelný koncept. Veškeré vystavené prvky propojili černou zdí o celkové délce 70 metrů, která se nenápadně vine po levé straně hlavního, dechberoucího prostoru haly. "Tato linie, výstavní stěna nesoucí základní textové a obrazové informace, je stejně jako symfonie obohacena o další prvky," dozvídáme se z autorské zprávy. "Prvky, které vystupují mimo základní osu výstavní stěny, tak vstupují do celého výstavního prostoru a jsou jejími akcenty, ať už se jedná o prosklené výstavní vitríny, nebo samostatné objekty."

Za pozornost stojí i prostor hlavního sálu, bývalého chrámu Maří Magdaleny

Tomuto principu se v architektuře přezdívá "harmonie a kontrast". Když jedna část vše propojuje, ostatní ji mohou zdánlivě popírat (doplňovat), aniž by došlo k narušení celistvosti. Musí však dojít k dobře vyváženému poměru mezi oběma částmi, což se tentokráte podařilo. Zvlněná černá zeď (z překližkových desek) posloužila jako obrovské hřiště pro fantazii autorů, a ti si na něm vyhráli s chutí. Zeď tak během své sedmdesátimetrové pouti prodělává řadu proměn. Je výrazně perforována: některými otvory můžeme prostrčit ruce (a ohmatat například Dvořákovu bustu), do jiných lze nakouknout. Zeď ale skrývá i kruhové niky, v nichž si – třeba při poslechu Rusalky – může návštěvník sednout či dokonce lehnout.

Jako leitmotiv celé výstavy působí 70 metrů dlouhá černá zeď. Ta je nositelkou informací, bránou dalších zážitků i místem soustředěného poslechu a odpočinku

O kousek dále se ze zdi stává vlak s uličkou a kupé, pak se proměňuje v abstraktní siluetu newyorských mrakodrapů, aby nás na závěr přivedla do malého sálu, kterému velmi sluší sestava různorodých židlí i seriózní informační grafika, tentokráte na bílém podkladě. Na mnoha místech z ní vystupují (dovnitř i ven) další artefakty: obrazové i textové informace, dioramata, konkrétní předměty včetně oblečení, a především sluchátka. Zvuková stopa je samozřejmě vzhledem k zvolenému tématu dominantní, a tak při poslechu nejen Dvořákových skladeb můžete na výstavě snadno strávit i několik hodin. Autorům výstavy se podařilo vytvořit skutečně celistvé dílo.

Grafické řešení dovršuje úspěch instalace
Původní koncepci samostatných částí připomíná pouze barevná odlišnost textů a grafických prvků. Podstatnou součástí povedené instalace je totiž i vynikající grafické řešení. Architekti se jako členové poroty podíleli na výběru grafického designéra a volba byla šťastná – Pavel Ševčík odvedl výborný výkon. Podařila se mu totiž poměrně náročná věc: skloubit nejrůznější materiály rozdílných velikostí, barevností a kvalit v jeden samozřejmý a homogenní celek, který výborně souzní s původním prostorovým konceptem architektů.

Jako leitmotiv celé výstavy působí 70 metrů dlouhá černá zeď. Ta je nositelkou informací, bránou dalších zážitků i místem soustředěného poslechu a odpočinku

Jednu nevýhodu však černá integrující zeď přeci jen má. Je natolik dominantní, že se kvůli ní snadno přehlédnou interaktivní prvky výstavy při druhé stěně hlavní haly, které jsou určeny především nejmenším návštěvníkům.

Výstava je otevřena celý týden s výjimkou úterý. Její návštěvu

FAKTA

Autoři architektonického řešení: Ondřej Busta, Robert Damec, Robust www.robust.cz

Autor grafického řešení: Purpure – Pavel Ševčík

Autorky interaktivní koncepce: Petra Vlachynská, Lucia Škandíková

Náklady: 1,5 milionu korun

maximálně doporučuji. Kromě zájemců o vážnou hudbu totiž uspokojí rovněž fanoušky architektury – a to jak současné (návrh výstavy), tak historické (výstava probíhá v nádherných prostorách bývalého barokního chrámu sv. Maří Magdaleny na Malé Straně). Nadšení budou i příznivci grafického designu. A to v Česku nebývá příliš často zvykem.

Výběr architekta je problém
Nevyhneme se ovšem komentáři k výběru architekta. Ani u významných veřejných institucí se v současnosti není možné spolehnout na to, že způsob výběru architektonických řešení odpovídá pravidlům a vede ke kvalitnímu řešení. Národní muzeum bohužel není výjimkou – Česká komora architektů prohlásila soutěž o autora dvořákovské výstavy za neregulérní (například proto, že není možné doložit, že je většina poroty nezávislá). Zúčastnilo se jí proto pouze osm neautorizovaných architektů, zatímco do regulérních soutěží se běžně hlásí desítky architektonických kanceláří – například v nedávné v soutěži o realizaci trvalé expozice dějin Němců v českých zemích v Ústí nad Labem se utkalo na 30 návrhů.

Tentokráte se malý počet uchazečů naštěstí neodrazil v kvalitě vítězného návrhu. Doufejme ale, že Národní muzeum nebude podobným způsobem ignorovat pravidla při zadávání úpravy svých stálých expozic, a to zejména v případě rekonstrukce unikátní stavby bývalého Federálního shromáždění od architekta Karla Pragera.

Výstava

Výstava k 170. výročí narození skladatele Antonína Dvořáka
7. 6. 2011 – 29. 2. 2012
http://antonin-dvorak.nm.cz
České museum hudby, Karmelitská 2, Praha 1,
Autorský tým: Eva Velická, Kateřina Nová, Dagmar Štefancová, Taťána Součková, Klára Sládková

Adam Gebrian, architekt, kritik, teoretik a propagátor architektury
  • 0Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.