Dnem 23. dubna se výtvarník a publicista dožil věku 85 let. Mezníkem jeho tvorby byl rok 1968, sovětská okupace, na kterou odpověděl cyklem nelítostných kreseb v Lidových novinách.
VýstavyVýstavy Jiřího Jiráska přivítaly místa jako Divadlo Semafor nebo Faustův dům. Ze zahraničí to byly galerie v Newcastelu, Hamburgu, dánském Aarhusu nebo německém Kappelnu. |
Jeho profesi zabránila právě doba normalizace, ve které Jiří Jirásek nesměl publikovat ani vystavovat. I přesto dále tvořil a nejen po troškách - ale rovnou stovky kreseb. Vydal svědectví, které mísilo oba jeho umy - kresbu i slovo, v knize s názvem „U nás“, která vyšla až v roce 1992 v nakladatelství Evropský kulturní kruh. V době kdy nemohl oficiálně publikovat, přispíval svými grafikami a ilustracemi do samizdatové České expedice editované básníkem a novinářem Jaromírem Hořcem.
S rokem 1989 přišel čas, kdy konečně Jirásek mohl vystavovat a nedělo se tak pouze doma ale i v zahraničí. Pracoval jako výtvarník v obnovených Lidových novinách. Na svých kresbách jeho pero nešetřilo prezidenty ani politiky. Pranýřoval malost a morální otrlost neopakovatelným rukopisem, které ho řadí k světovým karikaturistům a kreslířům.
Pardubický rodák vystudoval školu architektury u prof. J. Gruse na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Později byla jeho tvorba oceněna v letech 1967 v Holandsku a 1975 v Itálii.
V posledních letech působí jako člen širší redakce časopisu Prostor, kam dál přispívá svými texty i kresbami.