19. září 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Výzkumný ústav v Ruzyni - moderní
architektura ukrytá v zeleni

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Hlavní budova je dnes ukrytá v zeleni. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hlavní budova je dnes ukrytá v zeleni. | foto: Zdeněk LUkeš
Cenným dokladem moderní architektury, umístěné navíc v krásném moderně založeném parku, je areál někdejšího Pomologického ústavu v Praze-Ruzyni. Pojďme si tuto Pražanům zřejmě zcela neznámou stavbu prohlédnout.

Je to zvláštní pocit – máte dojem, že něco dobře znáte a najednou se objeví cosi, s čím jste se dosud nesetkali. Máte to přitom celý čas takřka před očima.

Léta se zabývám pražskou moderní architekturou, celé město mám prochozené křížem krážem, a přesto se mi občas stane, že najdu stavbu, kterou vůbec neznám a nikdy jsem o ní neslyšel. V tomto případě ale nejde o nějaký objekt v zapadlé uličce nebo odlehlém dvorku, ale o velký komplex s řadou budov a okrasnou zahradou: areál bývalého Pomologického ústavu, dnes Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. O jeho existenci jsem se dozvěděl vlastně náhodou, když jsem někde na webu narazil na historický snímek s velkou konstruktivistickou budovou z počátku třicátých let minulého století.

Střední část bývalé školní budovy někdejšího Pomologického ústavu z let 1932–1934 s malou zimní zahradou vedle vstupu.

Pravda, tehdy byla Ruzyně ještě satelitem tzv. Velké Prahy, ale nikterak bezvýznamným. Jednak tu vznikl známý vězeňský areál a pak také moderní letiště, tehdy jedno z nejhezčích v Evropě. A to byla samozřejmě zařízení celoměstského významu, byť budovaná za tehdejšími hranicemi metropole. Zemský pomologický ústav měl ale mnohem delší tradici. Jeho hlavní náplní bylo pěstování různých odrůd ovoce a zeleniny, jejich křížení, moderní výsadba a péče o ně, a v neposlední řadě i výchova zahradníků. Od roku 1871 sídlil v Troji v oblasti zvané Popelářka u křížení ulic Pod Lisem a Povltavská (dnes je tam centrála Elektrotechnického zkušebního ústavu). Odtamtud se ale musel vystěhovat, neboť se v těch místech plánovala regulace Vltavy. Nově zvolenou lokalitou byla Ruzyně.


V trojúhelníku mezi dnešní trasou Pražského okruhu, ulicí Drnovickou a Karlovarskou, se nacházely vhodné rovinaté pozemky, na nichž pak vznikl sad, pokusná pole i okrasný park. S výsadbou se v dané lokalitě začalo v polovině dvacátých let, po etapách se pak stavěly i skleníky, hospodářské budovy, bytovky pro zaměstnance a na závěr v letech 1932–1934 také rozlehlá školní budova.


Soulad s krajinou


Tříposchoďová stavba se zvýšenou střední partií byla ukončena valbovou střechou. Nejzajímavější je střední část s hlavním vstupem, přístupným z rozlehlé terasy. Vedle vstupu je umístěn nízký půlválcový skleník zimní zahrady. Hezké konstruktivistické detaily najdeme také ve vestibulu a na velkorysém schodišti.

Na osu hlavního vstupu je v krásném parku, připomínajícím spíše arboretum, umístěna pergola na cihelných sloupech. Je to zkrátka velmi kvalitní moderní stavba, byť záměrně komponovaná tak, aby dobře zapadala do krajinné scenérie. S jejím autorstvím to není zcela jasné. V dobové literatuře jsou uváděna jména architektů L. Dlabače a A. Tesaře a inženýra A. Kargera, zda však byli jen iniciátory stavby, nebo se na jejím návrhu aktivně podíleli, však nevíme. Neúplná původní plánová dokumentace obsahuje jen jména prováděcí firmy Františka Troníčka. Jejím tehdejším šéfprojektantem byl Gočárův žák Jaroslav Gruber – i on se mohl na projektu podílet.

Další poklady moderní architektury jsou ukryté v parku. Jednak je to hezká, poněkud tradičněji pojatá nízká stavba s byty zaměstnanců a potom skleníkové hospodářství, k jehož zděné části neznámý architekt připojil krásné betonové spirální schodiště, což je motiv v české meziválečné architektuře poměrně vzácný. V Praze se objevuje na vile architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka v ulici U Dívčích hradů v katastru Smíchova, v moravské metropoli jej najdeme na Fuchsově pavilonu města Brna v areálu výstaviště (obě stavby jsou z let 1928–1929).

K nízkému objektu skleníkového hospodářství je připojeno spirální železobetonové schodiště.

V šedesátých až osmdesátých letech byl areál doplněn o další stavby, například přednáškový sál nebo objekt genové banky. To už tu samozřejmě sídlil Výzkumný ústav rostlinné výroby, založený v roce 1951.

Nedávno jsem měl možnost celý areál navštívit se štábem České televize, která budovy i park představila divákům v rámci pořadu Z Metropole. Vím, že už před lety byl podán návrh na památkovou ochranu cenných staveb, bohužel to šlo tehdy nějak do ztracena. Přitom v budoucnu nemusí jít o žádnou idylu – pozemky v této lokalitě mají dnes velkou cenu…


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na Lidovky.cz