Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Vyznamenání Klause vyvolalo odpor sudetských Němců

Česko

  22:38
PRAHA - Rakouské krajně pravicové politické strany Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) a Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) dnes ostře kritizovaly, že český prezident Václav Klaus dostal řád za zásluhy o Rakouskou republiku. Ocenění Klausovi udělil dopoledne na Pražském hradě jeho rakouský protějšek Heinz Fischer, který se posléze českého prezidenta před kritiky zastal.

Václav Klaus s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem foto: ČTK

Prezident Fischer rakouské televizi řekl, že Klaus měl jako premiér a předseda parlamentu bezpochyby zásluhy na výstavbě demokracie v České republice. Zároveň však uvedl, že iniciativa na vzájemné předání státních vyznamenání vyšla z české strany a v takovém případě je slušností návrh hostitele přijmout.

Fischer udělil Klausovi řád u příležitosti své dvoudenní státní návštěvy v Česku. Český prezident Fischera vyznamenal Řádem bílého lva za jeho osobní zásluhy o rozvoj česko-rakouských partnerských vztahů a dobrého sousedství mezi oběma zeměmi.

Výměna řádů měla symbolizovat dobré vztahy, které spolu Česko a Rakousko udržují, ale Klausovo ocenění vyvolalo v Rakousku vášnivý odpor pravicových politických stran a Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Jeho předseda Gerhard Zeihsel podle agentury APA prohlásil, že nositelem nejvýznamnějšího rakouského řádu se stal "jeden z nejvíce úzkoprsých obhájců genocidy na sudetoněmeckém národu". Sdružení podle něj od rakouského prezidenta spíše než předání řádu očekávalo, že na jednání s Klausem nadnese "stále ještě otevřenou sudetoněmeckou otázku".

K tomu se připojil i představitel BZÖ Rainer Widmann. Podle něj je udělení rakouského státního vyznamenání Klausovi urážkou vyhnaných sudetských Němců.

Ze stejného důvodu kritizuje udělení řádu Klausovi i FPÖ. Podle vyjádření europoslance této strany Andrease Mölzera je český prezident jeden z nejzatvrzelejších obhájců Benešových dekretů, na jejichž základě byli z poválečného Československa vysídleni sudetští Němci.

Mölzer připisuje obhajobě Benešových dekretů i Klausův odpor k lisabonské smlouvě, která má reformovat instituce Evropské unie. "Se svým podpisem pod lisabonskou smlouvou váhá především proto, aby z EU vytáhl co největší garanci nedotknutelnosti Benešových dekretů," tvrdí podle APA europoslanec.

Smlouvu minulý týden schválil český Senát, Klaus ji zatím neratifikoval.

Vyznamenání českého prezidenta komentovala dnes i některá rakouská média, podle kterých by mohlo mít zvláštní politický význam. Ocenění Klause, který je odpůrcem lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie, by se podle deníku Standard dalo prý chápat jako rakouská spoluúčast na blokování ratifikace evropského dokumentu. Regionální list Salzburger Nachrichten zase odpor Pražského hradu proti přijetí evropského dokumentu označil za absurdní a dětinský.

Autoři: ,