Do archivu předaly materiály ministerstvo vnitra a obrany, ale také civilní rozvědka (ÚZSI), civilní kontrarozvědka (BIS) nebo Vojenské zpravodajství. Další materiály ještě dodá Vězeňská služba a policie. Dostupné veřejnosti tedy budou prakticky všechny záznamy bezpečnostního aparátu minulého režimu. Výjimku představuje asi pět procent materiálů komunistické rozvědky, které ÚZSI považuje za stále „živé“ a jejichž vyzrazení by prý mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo konkrétních lidí.
Šéf ústavu Pavel Žáček takové obavy chápe, ale považuje je za přehnané. „Na Slovensku jsou ty svazky odtajněny, jak slovenskou tajnou službou, tak Ústavem paměti národa,“ říká Žáček. O rozsahu utajování bude proto ještě rozhodovat ministr vnitra Ivan Langer a Národní bezpečnostní úřad.
Archiv chce postupně všechny, často už polorozpadlé, dokumenty převést do digitální podoby. Část materiálů by potom mohla být dostupná na internetu. Digitalizace by podle Žáčka mohla skončit zhruba za tři roky.
Žáček se také vyjádřil ke spekulacím, že „jeho“ ústav navrhl zpřísnění lustrací, kterými by podle deníku Právo nemuselo projít až 10 tisíc policistů včetně náměstka policejního prezidenta Jiřího Houby. Podle Žáčka jde o „nafouklou bublinu“. „Úplně se pousmívám nad tím číslem, to je prostě nesmysl.“ Podle Práva už ovšem kvůli této záležitosti desítky policistů podaly žádost o odchod do civilu.
Ústav pro studium totalitních režimů má za úkol zkoumat období českých dějin od září 1938 do prosince 1989. Ve sněmovně ústav prosadila koalice, komunisté a sociální demokraté byli ostře proti, jde prý o překrucování historie. 57 poslanců za ČSSD dokonce poslalo stížnost k Ústavnímu soudu, v níž se domáhají zrušení ústavu. Soud jejich stížnost zatím neprojednal.
| Digitální archiv by mohl fungovat za tři roky |
|
Asi pět procent materiálů si chce nechat rozvědka, říká Pavel Žáček, šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. LN Kdy se k novým archiváliím dostanou zájemci? Některé svazky byly zpřístupněny dnes. Do 1. března má být badatelna ústavu plně funkční. LN Kdy budou všechny materiály digitalizovány? Nejdříve najdeme firmu, která materiály zpracuje „průmyslově“. Pak bude nutné je připravit tak, aby v nich bylo možné hledat. Celkem to odhaduji na tři roky. Pak budeme moci odpovídat na otázky, co všechno lze k dané události nebo osobě najít. LN Část předlistopadových archiválií chce civilní rozvědka (ÚZSI) i nadále utajovat. O jaké materiály jde? Obecně jde o věci, které mají vztah k dnešním úkolům ÚZSI. Ty mají vztah k citlivým regionům a k hrozbám dneška, tedy třeba k otázce terorismu. Podle údajů ÚZSI se to týká asi 4,8 procenta jejich materiálů. |
