8. července 2017 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Bílá hora, porážka stavů, rekatolizace, české církve zúčtují s ‚dobou temna‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 140Diskuse
Dominik Duka a mše v Katedrále sv. Víta | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dominik Duka a mše v Katedrále sv. Víta | foto: MAFRA - Petr Topič

„Prosvětlit“ dobu temna hodlají české církve v čele s římskokatolickou a společnými silami se ponoří do studia 17. století. Období spjaté s povstáním českých stavů, jejich porážkou na Bíle hoře a především následnou rekatolizací platí za jednu z nejcitlivěji vnímaných etap našich dějin, sbor duchovních a historiků se poprvé pokusí o společný výklad této éry včetně popsání role tehdejší církve v ní. Smyslem je nabourat zažité představy o době pobělohorské jako o období temna, jež se dodnes vnímá jako jedno z národních traumat.

„Z hlediska vztahů věřících a církví u nás jsou raně novověké události jako stavovské povstání, bitva na Bílé Hoře či rekatolizace obdobím, které nás stále bohužel nejednou rozděluje. Chceme prostřednictvím důkladného popsání bez různých nánosů a snahy porozumět těmto dějinným událostem nalézt mezináboženské porozumění,“ vysvětlil záměr serveru Lidovky.cz Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference, což je sbor biskupů působících v Česku.

Interpretovat politicko-náboženské střety v době (po)bělohorské si vzala za své Komise pro církevní dějiny 17. století, jež se poprvé sešla minulý týden. Studiem dobových pramenů, bádáním a spoluprací teologů a historiků by ráda došla ke společnému pohledu na zmíněnou éru, její práce má vyústit v roce 2021 uspořádáním konference shrnující výsledky bádání. Čtyřletý mandát komise není náhodný, vyvrcholení jejího působení vychází na čtyřsetleté výročí popravy 27 pánů na Staroměstském náměstí. Hromadná exekuce symbolicky završila neúspěšné povstání stavů a počátek rekatolizace.

Do komise zasedli jak nejvyšší představitelé katolických duchovních, tak zástupci Ekumenické rady církví. Právě účast představitelů rady sdružujících jedenáct nekatolických církví má přispět k pluralitě názorů, současně se od ní čeká posílení vztahů mezi jednotlivými křesťanskými organizacemi. „Smyslem práce komise by mělo být prohloubení ekumenického dialogu a spolupráce, ale i výzva do širší společnosti, že je nutné stavět na tom, co nás spojuje, a nehledat to, co nás rozděluje,“ podotkl k tomu pražský arcibiskup Dominik Duka.

Centralizace moci, absolutismus a popravy

Povstání českých stavů počátkem 17. století proti tehdejšímu habsburskému trůnu bylo zápasem nejen o mocenské uspořádání v tehdejší říši, ale také o náboženskou svobodu. Katoličtí Habsburkové však vzdor stavů potlačili a touha šlechty, měšťanů a rytířstva po náboženské svobodě ztroskotala v listopadu 1620 v bitvě na Bílé Hoře. Vídeň pak s povstalci krvavě zúčtovala o necelý rok později hromadnou exekucí na Staroměstském náměstí.

Letohrádek Hvězda stojí poblíž Bílé hory, jeho součástí je expozice o bělohorské bitvě.

Letohrádek Hvězda stojí poblíž Bílé hory, jeho součástí je expozice o bělohorské bitvě.

Habsburkové své vítězství následně stvrdili centralizací moci, uzákoněním absolutismu a stanovením katolického vyznání jako jediné povolené víry. Stát posléze ruku v ruce s církví začal obyvatele Čech, Moravy i zbytku monarchie obracet na katolickou víru, pro což se vžil dodnes používaný pojem rekatolizace. Nucený přechod na katolické vyznání v řadě případů provázelo násilí ze strany světské i církevní moci.

„Náboženství tvořilo součást života každého člověka, na všech stupních společenského žebříku. Nepopírám, že nucení k římskokatolickému náboženství existovalo, bylo i násilné - a mnoho lidí je vnímalo jako nepřekonatelný zásah a místo změny víry raději volili cestu do exilu. Stejně tak nelze popřít, že lidé byli za odlišnou víru také popravováni - na obou stranách konfesní hranice,“ popsal serveru Lidovky.cz odborník na český raný středověk Jan Zdichynec z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty v Praze.

Emigrovalo na 400 tisíc lidí, ale budoval se stát

Útlak světské i církevní moci vyhnal řadu obyvatel českých zemí za hranice, podle tehdejších pramenů opustila Čechy třetina jejích tehdejších obyvatel. Hrubým odhadem emigrovalo zhruba 400 tisíc lidí. Ačkoliv je třeba upozornit, že tehdy neexistovaly soustavné soupisy obyvatel. Nicméně vlna odchodu do zahraničí postihla i tehdejší intelektuální elity, k exulantům se tak připojili filozof a pedagog Jan Amos Komenský, spisovatel Pavel Stránský či rytec a kreslíř Václav Hollar.

Právě ztracená bitva na Bílé hoře a její následky představují v české mytologii jednu z největších ran národní identitě, s tímto tématem takto pracovali vzdělanci a umělci od Františka Palackého až po Divadlo Járy Cimrmana. A dodnes tento pohled ve většině české veřejnosti přežívá. „Jsme určitě dědicové zažitých interpretací českých dějin, které se staly jakýmsi možná až národním traumatem, jež máme vůči tomuto období,“ poznamenal pro Lidovky.cz člen komise a historik z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Parma.

Poprava 27 českých pánů představuje jednu z nejvýznamnějších hromadných exekucí českých dějin.
Popravu 27 českých pánů připomínají kříže na Staroměstském náměstí.

Ačkoliv mezi samotnými historiky jednotný pohled na toto téma neexistuje, hlavním smyslem komise je narušit zakořeněnou představu o tomto období mezi veřejností. Odrazit k tomuto cíli se lze už od postřehů historiků Parmy i Zdichynce. Parma například upozorňuje, že v tomto období ustupovala latinsky psaná literatura, jelikož se rozvíjela literatura v národních jazycích včetně němčiny či češtiny. A rekatolizace, jakkoliv násilná mohla být, směřovala k budování státu.

Každý rok budou kolokvia, na konferenci naváže bohuslužba

Komise pro církevní dějiny 17. století

Impulsem pro vznik komise jsou blížící se čtyřsetletá výročí bitvy na Bílé hoře či poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Česka biskupská konference vzala ustavení komise na vědomí na svém zasedání konaném 25.-26. dubna na Erlebachově boudě.
Členy komise jsou pražský arcibiskup Dominik Duka, generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl, historik z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Parma, předseda Ekumenické rady církví Daniel Ženatý, generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš a vědecký pracovník Historického ústavu Akademie věd ČR Jiří Just. Po začátku ostré práce komise se bude její složení významně rozšiřovat.

„Soudím, že napojení českých zemí na univerzální římskokatolickou církev pomáhalo udržet mezinárodní kulturní vazby, velmi důležité a silnější než třeba v 15. století, kdy byly české země spíše izolované jako země kacířské, nebo než tomu bylo v případě teritoriálních protestantských států,“ všímá si pak historik Zdichynec. Nicméně snahou komise nemá být nabídnout zcela opačný, tedy naopak čistě pozitivní pohled, ale postihnout tuto éru v její celistvosti.

Výsledky své práce bude průběžně hodnotit při kolokviích, která se budou konat každý rok. Na završující konferenci chystanou na rok 2021 naváže následně ekumenická bohoslužba s důrazem na vzájemné porozumění mezi církvemi. Veřejnosti budou mimo jiné určené průběžné výstupy z práce komise na webu České biskupské konference, pro tlumočení svých závěrů hodlá využít i klasická média a počítá se také s tvorbou tematických publikací. Jejich podoba se však ještě musí vyjasnit.

„Jakkoli práce komise bude postavena na odborné základně historiků, je její ambice širší – přeje si zároveň oslovit i širší veřejnost, církevní i necírkevní,“ sdělil k tomu serveru Lidovky.cz Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR. Byla to právě rada spolu Českou konferencí biskupů, které letos na jaře o vzniku a složení komise rozhodly. „Klade za cíl překonat některé panující předsudky a nahlédnout toto obtížné období našich dějin s dějinným odstupem optikou smíření,“ uzavírá Vinš.

  • 140Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz