Vážená paní Šustrová,
dnes jsem si, jako každý pátek, se zájmem přečetla Váš fejeton Na Pankráci.Záměr vybudovat z věznice muzeum je jediný slušný způsob,jak naložit s takovým místem - a nikde by nebyl silnější genius loci.Třeba se stane zázrak...
Ale píšu Vám kvůli něčemu jinému.
Nejspíš v létě 1986 jsem šla po Můstku,přibližně v místech dnešního stánku s občerstvením před palácem Koruna.Jen tam byl průchozí chodník,protože celý Můstek byl rozkopaný.Za nepořádnou ohradou byly navezené hromady písku a dlažebních kostek.Jdu,snažím se rychle prodrat pryč a najednou něco v jedné hromadě zasvítilo...nevěřím svým očím! Zlaté hebrejské písmeno,vytesané do leštěné žuly.Dívám se pozorněji a každá dlažební kostka má jednu stranu leštěnou,někdy s částí nápisu nebo zlaté linky.Na okamžik jsem strnula,zbrzdila tím proud lidí,pak jsem rychle jeden kus kamene vzala s myšlenkou -jinak mi to nikdo neuvěří- a znovu vplynula do davu.Ten kousek něčího náhrobku mám pořád doma,připomíná mi neskutečnou tupost,která se ve svých vrcholech mění ve zlo...osmdesátá léta.Později mi nějaký kameník říkal,že tak zvláštní materiál pocházel z té části židovského hřbitova na Žižkově,která zmizela při stavbě vysílače.
Děkuji Vám za to,o čem a jak píšete.
dnes jsem si, jako každý pátek, se zájmem přečetla Váš fejeton Na Pankráci.Záměr vybudovat z věznice muzeum je jediný slušný způsob,jak naložit s takovým místem - a nikde by nebyl silnější genius loci.Třeba se stane zázrak...
Ale píšu Vám kvůli něčemu jinému.
Nejspíš v létě 1986 jsem šla po Můstku,přibližně v místech dnešního stánku s občerstvením před palácem Koruna.Jen tam byl průchozí chodník,protože celý Můstek byl rozkopaný.Za nepořádnou ohradou byly navezené hromady písku a dlažebních kostek.Jdu,snažím se rychle prodrat pryč a najednou něco v jedné hromadě zasvítilo...nevěřím svým očím! Zlaté hebrejské písmeno,vytesané do leštěné žuly.Dívám se pozorněji a každá dlažební kostka má jednu stranu leštěnou,někdy s částí nápisu nebo zlaté linky.Na okamžik jsem strnula,zbrzdila tím proud lidí,pak jsem rychle jeden kus kamene vzala s myšlenkou -jinak mi to nikdo neuvěří- a znovu vplynula do davu.Ten kousek něčího náhrobku mám pořád doma,připomíná mi neskutečnou tupost,která se ve svých vrcholech mění ve zlo...osmdesátá léta.Později mi nějaký kameník říkal,že tak zvláštní materiál pocházel z té části židovského hřbitova na Žižkově,která zmizela při stavbě vysílače.
Děkuji Vám za to,o čem a jak píšete.
