Přece to tu nevypadá jako nějaký Chanov, říká rozhořčeně Radka Dobešová ve vnitrobloku na Riegrově ulici v Břeclavi.
Stojí na asi nejcitovanějším prostranství města, pod okny svého bytu. Ve vyhroceném sporu zná pohledy obou stran – je sice „bílá“, ale její manžel byl Rom a v žilách jejích dětí tak koluje dvojí krev.
K TÉMATU |
„Syn chodil se zraněným Petrem devět let do školy. Teď si spolu psali, Petr mu z nemocnice napsal, že ho má rád, ať je jakýkoli,“ svěřuje se žena LN. A dodává, že podle téže zprávy ani zraněný chlapec sám si není jist, že útočníci byli skutečně Romové. Jisté je jedno: útok stál chlapce ledvinu, kromě dalších zranění má poškozená játra a slezinu. Dost na strach, kdo bude další.
Ve městě žijí stovky Romů, ale ne v jednom místě
Zpráva chlapcovy matky, překladatelky z ukrajinštiny Oksany Zhyvachivské, o snědé pleti minimálně jednoho z útočníků už žije svým životem. V Břeclavi kvůli ní vybuchlo roky vypjaté soužití s Romy. A protože se do případu vložila i radikální Dělnická strana sociální spravedlnosti, jindy klidné moravské město se objevilo na titulních stránkách novin.
Oficiálně se ve městě k romské národnosti přihlásilo loni při sčítání lidu jen 11 lidí, ve skutečnosti jsou jich stovky. Žijí ale rozptýleně po městě: část v Riegrově ulici, část v penzionu Pohoda na druhé straně města, další na jednom sídlišti. „Žádná ghetta tu opravdu nehledejte,“ říká zástupce velitele břeclavských strážníků Zdeněk Novák.
Článek si můžete dočíst v pátečních lidových novinách.
