19. března 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

NEJ HITY: Tak mi to teda nandey

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Robert Kodym v éře lží, sexu a prachů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Robert Kodym v éře lží, sexu a prachů | foto: Reprofoto
PRAHA Bylo jaro 1988. V Praze se organizoval již třetí ročník hudební přehlídky Rockfest, čímž se tehdejší státní moc snažila dát najevo, že mládí a rocková hudba má v socialistickém Československu zelenou – jenom se tahle barva nesměla po vzoru západních chuligánů aplikovat do vlasů a vůbec se všelijak jinak výstředně měnit v protispolečenské živly.

Přesně to se ovšem dělo. A jako ukázkový příklad odstrašujícího zjevu mohl tehdy klidně posloužit jedenadvacetiletý Robert Kodym. Třetím rokem už hrál na kytaru v rockové kapele Lucie – navzdory romantickému názvu vypadal jako skutečný pankáč. Však taky se svým úhlavním kamarádem Petrem Chovancem, který dodnes vystupuje pod iniciálami P. B. Ch., milovali Sex Pistols; o to víc, oč jim ostatní punkové kapely byly lhostejné.

I když se zrovna schylovalo k vydání premiérové singlové nahrávky skupiny Lucie s písněmi Pár fíglů a To jsem já, byli její členové Robert Kodym a P. B. Ch. požádáni Ádou Vitáčkem z kapely Plexis o hudbu k jedenadvacetiminutovému debutovému dokumentu ... Aby si lidi všimli režiséra Vladislava Kvasničky. Nedlouho nato se sešli ve zkušebně a chopili se nástrojů. P. B. Ch. měl v kapse harmonii refrénu; dodnes jím celá píseň začíná. Se zbytkem hudby vypomohl Robert Kodym, chyběl už jen text.

Inspiraci z paměti vytloukly nepříjemné zážitky. „Každou chvíli mě tehdy na ulicích otravovali policajti, dožadovali se občanky, a zatímco hledali razítko o trvalém pracovním poměru, nadávali mi kvůli účesu a oblečení. Nosil jsem tenkrát náušnici, která vypadala jako ptačí pařátek, takže jsem působil jako nějaká čarodějnice... Měl už jsem sice vyvinutý speciální grif, jak ozdobu bleskurychle vyjmout z ucha, abych nezavdal příčinu k předvedení k výslechu, ale občas se mi to nepovedlo,“ popisuje nelehký úděl pankera za časů komunismu Robert Kodym, který tehdy na klopě své zelené džínové bundy nosil žhavý hit v podobě placek s vyobrazením či alespoň názvy západních kapel; jednou z nich byli překvapivě i Depeche Mode.

Tak mi to teda nandey

Hudba: P. B. Ch. & Robert Kodym
Text: Robert Kodym
Hrají: Wanastowi Vjecy
Rok vydání: 1990

R: Tak mi to tedy nandej nandej, nandej baby,
tak mi to teda nandej, dokaž jakej si chlap
Tak mi to tedy nandej nandej, nandej baby,
tak mi to teda nandej,
já to podepíšu, nemůže se nic stát.

Hele baby co zas máš, nebaví mě ten tvůj svět,
na začátku jsem to blbě pochopil, máš v tom trochu změť.
Nemysli si, že jsem uvěřil bandě systémů
a nemůžeš mě nutit abych byl jako ty stejnej vůl.

R: Tak mi to tedy nandej nandej, nandej baby,
tak mi to teda nandej, dokaž jakej si chlap
Tak mi to tedy nandej, nandej, nandej baby,
tak mi to teda nandej,
já to podepíšu, nemůže se nic stát.

Lepší chůze po ostří, kdy se může něco stát,
pochodovat ve stínu, aspoň chvíli hrát,
v kanále mít starosti ,který ty nemáš rád,
jsi vůl, mindráky, blbosti, já tě nemám rád.

K dalšímu originálnímu módnímu doplňku ho inspiroval kamarád; zrovna začínal studovat na FAMU kameru. Mladý muzikant ho doprovázel do prodejny fotografických potřeb, kde ho zaujaly dvoje červené plastové kleště, nezbytné pro manipulaci se snímky ve vývojce a ustalovači. Sám nefotil, ale vypadaly dobře – a ještě lépe se vyjímaly přicvaknuté na bundě.

Příslušník VB však měl na věc jiný názor. „Sebral mě a odvedl na fízlárnu, kde do mě kvůli tomu trošku kopali a trošku mě bili pěstí, což se mi moc nelíbilo,“ pamatuje si dodnes pocity z výslechu na Veřejné bezpečnosti tehdejší panker Robert Kodym. „Tak mi to teda nandej!“ říkal svému tyranovi; v duchu, pochopitelně. „Vyslovit to jedinkrát nahlas, tak mně jistě rád vyhoví,“ celkem správně usuzuje dnešní člen Klubu přátel svědků nachového úsvitu.

Text popisující v několika slovech tíživé pocity vyděděnce ze socialistické společnosti byl na světě: „Tak mi to teda nandey, dokaž si swou sílu, dokaž, jakej jsi chlap / tak mi to teda nandey, já to podepíšu, nemůže se nic stát / hele, baby, co zas máš, že nebawí mě ten twůj swět / na začátkus’ něco blbě pochopil, máš w tom trochu změť...“ Mimochodem, slova o tom, že je lepší chůze po ostří, kdy se může něco stát, odkazovala ke starší písni skupiny Omnibus, v níž svého času basoval P. B. Ch.; v roce 2000 ji kapela Wanastowi Vjecy nahrála na své album Hračky.

Skladba Tak mi to teda nandey byla společně s několika dalšími opusy natočena v nahrávacím studiu Smetanova divadla a následně zazněla v krátkém filmu o československé punkové scéně roku 1988 – coby autoři byly prvně uvedeny Wanastowi Vjecy. Původně to byla skupina P. B. Ch. z jeho z teenagerovských let; to se ještě psala Vanastový věci.

Podivné adjektivum vzniklo špatným odposlechem slov písně Nafta nad zlato skupiny Pražský výběr – P. B. Ch. byl přesvědčen, že v produkci legendární novovlnné kapely slyší výraz „Vanastó“. A hned začal novotvar používat pro věci, které jsou tak krásné, až jsou strašné, a zároveň tak strašné, až jsou krásné.

Teprve Robert Kodym upravil název do pseudopolštiny; nebo staročeštiny, chcete-li. Tyto nahrávky se však nikdy na desce neobjevily, teprve na přelomu května a června roku 1990 byly některé z nich v ostravském studiu Citron znovu natočeny pro potřeby punkové kompilace Epidemie.

Pravý čas této generační výpovědi však měl teprve přijít – stalo se tak v roce 1991, kdy ostrý rock Tak mi to teda nandey otevíral stejnojmennou debutovou desku projektu Wanastowi Vjecy. Úvodní písni předcházel recitativ, místy spíše hrdelní křik. Jeho strůjcem byl Chris Chambers z francouzké kapely Jumper Lace a v překladu jeho slova znamenají: „Vítejte v království pana Wanasta!“ Přesně o dvacet let později se stejná věta objevila i na právě vydané desce této kapely s názvem Letíme na Wenuši...

Nej hity každé pondělí

Příště - Oceán: Ráchel

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz