Weby vlády a OSA měly výpadky, zaútočili na ně hackeři

Hackerské hnutí Anonymous tak chtělo podle serveru vyjádřit svůj nesouhlas s vybíráním poplatků za prázdná média a s podporou dohody ACTA, kterou dnes ČR podepsala v Tokiu.

Stránky vlády nefungovaly mezi 17. a 20. hodinou

Internetové stránky vlády podle Osúcha nefungovaly zhruba mezi 17:00 a 20:00. "Po osmé už byl jejich provoz plně obnoven," řekl mluvčí. Server vlády byl přetížen velkým počtem pokusů o přístup, které "se tvářily", že jsou ze zahraničí, řekl Osúch. Dodal, že běžně web vlády registruje 2000 přístupů za hodinu, dnes to za tři hodiny do 20:00 bylo 15 milionů pokusů o přístup. Výpadek vládních stránek podle něj neměl jakýkoli další vliv na chod úřadu vlády. Web autorského svazu OSA byl mimo provoz od 16:30, kolem 21:00 už byl chvílemi přístupný.

Předseda představenstva OSA Roman Strejček elektronický útok na webové stránky sdružení potvrdil. "Každý touží mít svých několik minut slávy. Někdo tím, že tvoří, a jiní tím, že boří. Jsme o to více pyšní na to, že jsme na straně těch, kteří tvoří. Možná i proto se nemusíme schovávat.

Současně se omlouváme autorům a veřejnosti za dočasnou nedostupnost našich stránek, způsobenou elektronickým útokem, vůči kterému se není možné účinně bránit," sdělil Strejček.

Může se jednat o trestný čin, prokazovat ho je ale složité, říká policie

"My situaci sledujeme, prověřujeme a analyzují se přístupy, odkud mohl být útok veden," řekla mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká. Podle ní by se mohlo jednat o trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, za který hrozí až dvouleté vězení. Záleží však také na výši způsobené škody. Pachatelem by mohl být nejen svolavatel útoku, ale i ti, kteří se k činu úmyslně připojí. Mluvčí však připustila, že prokazování takového činu je poměrně složité. Dokazuje to i fakt, že z tohoto trestného činu nebyl v ČR ještě nikdo obviněn.

Útoky jsou podle Kopecké realizovány tak, že se na webové stránky přihlásí v jeden okamžik velký počet uživatelů, server není schopen informace zpracovat a takzvaně spadne. Správci systému jsou poté schopni dohledat, z jakých IP adres se útočníci na server přihlásili. "Prozatím útoky, které jsme prověřovali, nebyly směřovány z České republiky, ale nevylučuje se ta možnost, že by některé z útoků mohly být směřovány i od nás," podotkla Kopecká.

Ochranný svaz autorský, zkráceně OSA, je občanské sdružení, které funguje jako kolektivní správce poplatků za veřejné hudební produkce. Kromě výběru těchto poplatků se podílí na novelizaci autorského zákona a spravuje i nepopulární poplatky z prázdných médií. Vybrané peníze pak rozděluje mezi umělce, kteří jsou v ochranném svazu registrováni.

"Dohoda ACTA se snaží omezit svobodu slova a neutralitu internetu. OSA také už dlouhé roky terorizuje Českou republiku svými autorskými poplatky za každé prodané médium. V podstatě jde o o organizaci, která je podobná slovenské SOZA, která se před sedmi měsíci proslavila pokusem zpoplatnit videa vkládaná z jiných stránek (hlavně YouTube a Vimeo) Anonymous si nemyslí, že takové přiživování na autorech je morálně akceptovatelné," cituje server dopis hackerů.

Mezinárodní protipirátskou smlouvu podepsalo 22 členů EU včetně Česka

Mezinárodní protipirátskou smlouvu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělkům), která zakotvuje zásady ochrany duševního vlastnictví, dnes v Tokiu podepsalo 22 členů Evropské unie včetně České republiky. Smlouva si klade za cíl bojovat proti šíření nelegálních kopií a padělků, ať už jde o záznamy hudebních či filmových děl, falšované léky, napodobeniny značkových oděvů či jiné formy podloudné výroby. Kritici smlouvy považují dokument za nástroj směřující k cenzuře internetu a omezení svobody globální výměny informací. Jejích dopadů na podnikání se bojí i podniky napříč internetovým odvětvím, od poskytovatelů webových spojení přes sociální sítě po výměnu videa na internetu.

Dohodu iniciovaly Japonsko a USA

Prvotními iniciátory dohody ACTA byly v roce 2006 Japonsko a USA, tedy celosvětově nejvýznamnější držitelé práv k duševnímu vlastnictví. Oba státy přiznávají, že ochrana práv k duševnímu vlastnictví je sice upravena řadou mezinárodněprávních dokumentů, zejména dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Podle nich ale globální rozsah porušování těchto práv se stává stále větší hrozbou pro trvalý a udržitelný rozvoj světové ekonomiky, a je proto nutné zavést zejména vyšší standardy v oblasti vynucování práv.

Podrážděně na text smlouvy ACTA a obdobného amerického dokumentu SOPA zareagovala zejména internetová komunita. Značnou pozornost vyvolalo protestní vypnutí internetové encyklopedie Wikipedia v anglickém jazyce na 24 hodin a petice proti zákonům předložená vyhledávačem Google, kterou podepsalo přes sedm milionů lidí. Dlouhodobě se proti ACTA ohrazují takzvané pirátské strany včetně jejich české odnože. Hackerské hnutí Anonymous v reakci na chystané zákony napadlo webové stránky ministerstev a centrálních úřadů ve Francii, USA, Polsku a některých dalších zemích.

Smlouvu dnes mezi jinými kromě Česka podepsala i Velká Británie, Rakousko, Francie a Itálie. Slovensko na seznamu dnešních signatářů nefiguruje, ale po příslušných úpravách zákonů mezi nimi mají nakonec být všechny státy EU.

V říjnu 2011 se pod smlouvu už podepsaly Austrálie, Kanada, Jižní Korea, Maroko, Singapur, Japonsko, USA a Nový Zéland. Problematická z dlouhodobého hlediska je ovšem neúčast především států, kde se intelektuální vlastnictví krade nejvíce, včetně Číny a Indonésie.

USA a Nový Zéland v těchto dnech předvedly v tomto ohledu názornou spolupráci, když novozélandské úřady z podnětu Washingtonu zatkly majitele předního světového serveru pro sdílení souborů megaupload.com a jeho nejbližší spolupracovníky. USA je chtějí soudit.