Zajímavé na tom bylo, že tím trapným šaškem, kvůli němuž má tato sněmovna odejít do propadliště dějin, byl vždycky někdo jiný než řečník. Jen zdánlivou výjimkou byla Kateřina Klasnová, jež se omluvila veřejnosti za to, že Věci veřejné přivedly do politiky lidi, kteří v ní neměli co dělat – čímž ovšem samozřejmě nemyslela sebe.
Na tom, že lidé chtějí méně sněmovny, se shodnou všichni. Kupodivu z toho každý vyvozuje, že lidé chtějí méně těch ostatních, ale více jeho samého. Proč by měli? Neslibovali náhodou už před minulými volbami politici, že změna je na dosah? Nedoporučovali vykroužkovat dinosaury? Změnilo se snad od té doby na povaze našich politických stran něco k lepšímu?
Mezitím Rusnokova vláda krátkým procesem zákonných opatření zvýší daně bohatým a zlevní nemocniční poplatky. A všichni uvidí, jak dobře to jde bez sněmovny.
