11. března 2010 1:43 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

WEISS A KAMBERSKÝ: Nenávist,
anebo jen přebytek emocí?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Motivation to give | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Motivation to give |
Nenávist se stává základním materiálem politiky. Je to zlý záměr? Musí to tak být? Anebo nenávist jen zaplňuje vyklizený prostor?

Před pár dny unikla v USA do médií prezentace na téma strategie získávání finančních příspěvků, kterou připravil americký Republikánský národní výbor (hlavní organizační složka jinak relativně volně organizované Republikánské strany).

"Co můžete prodávat, když nemáte Bílý dům, senát ani sněmovnu?" zní otázka na jednom slajdu. A odpověď: "Zachraňte zemi od směřování k socialismu!" Potenciální dárci jsou rozděleni na malé a velké a motivace těch malých je charakterizována slovy: "strach", "extrémně negativní pocity vůči stávající vládě" a "reakcionáři". Na dalším slajdu se mezi prostředky, jak udržovat vztah s dárci, objevuje mimo jiné slovo "cetky".

Ten blogger, na kterého linkuju, je takový mladý, chytrý pravičák v poslední době intenzívně znechucený republikánskou stranou, a myslím, že když to označuje za téměř bezprecedentní odhalení současného cynismu, tak trochu přehání.


Sure. Vzpomeňme na Jacka Abramoffa, který doslova a ve velkém uplácel kongresmany, vzpomeňme Collina Powela ukazujícího světu špionážní fotografie, z kterých měly být patrné jaderné zbraně... Vzpomeňme na Scootera Libbyho a prozrazení agentky CIA Valeria Plameové...Pamět je nepříjemný protivník superlativů "bezprecedentních" událostí.


No, on měl na mysli spíš v užším smyslu to, když vyjde najevo, co si ve skutečnosti politici myslí o voličích, jimž jinak lichotí. A v tomhle smyslu to srovnává s Obamovým vystoupením na fundraiseru v kampani, když pěkně po marxisticku vysvětloval, že chudí lidé jsou zahořklí z toho, že mají málo peněz a jsou na huntě, a tak se chudinky drží svého náboženství a svého práva mít doma zbraně. Byl to takový ten moment ve stylu té historky z natáčení "A teď mi dětičky polibte prdelku a já si půjdu pro penízky". Živě si ovšem vybavuju, jak jsem se v roce 1992 zúčastnil v Americe jakési panelové diskuse, kde pro poučení nás zahraničních hostů hovořili kampaňoví profesionálové z obou politických stran. Jeden z nich začal svůj výstup slovy: "Základní motivy, kterými přinutíte voliče finančně podpořit kandidáta a přijít k volbám, jsou dva: strach a stud," aniž by tím vyvolal šok u svých spolupanelistů či publika.

Nicméně musím přiznat, že mi připadá, že obsah nenávisti a strachu v české politické komunikaci roste poslední dobou velmi rychle, nejspíš exponenciálně, a hlavně tak, že vytlačuje prakticky cokoli jiného.

(Jen tak potichu broukám: je to naopak. Politika se zhroutila ve chvíli, kdy zmizela vládnoucí většina (a nová jaksi nevznikla). Pánům a dámam ve sněmovně "došly" skutky a jediné, v čem se i nadále mohou trumfovat, jsou slova. Popularita premiéra Fischera, jenž naopak neříká vůbec nic, je jen druhým koncem stejné hole, jestli mi rozumíte).


Ne že by se strany nesnažili produkovat jakési programy, tabulky a grafy, ale to je spíš tak bokem pro nás novináře, abychom měli co žvýkat. Hlavně když se podíváš na internet, tak vidíš, co opravdu zabírá, na co lidi reagují. Snad neprozradím žádné interní tajemství, když napíšu, že naše zpráva o tom, že si Paroubek na veřejných shromážděních nechává fotit své odpůrce, přinesla našemu listu velmi potěšitelné prodejní výsledky. Kdejaká diskuse se velmi rychle zvrhne ke slovům jako totalita, emigrace nebo StB. Na internetu úspěšně kolují výroky, koláže nebo videa zesměšňující politiky prakticky bez jakéhokoli politického kontextu a bez špetky vtipu a vynalézavosti. Čím hustší, tím lepší – úplně tak, jak když si někdo potřebuje zchladit žáhu třeba na učiteli, který mu dal pětku. Tady je například mluví Paroubek Hitlerovým hlasem a tady pro změnu Topolánek. Spinmeistři politických stran úspěšně vytvořili z některých jmen symboly, které jim stačí použít, aniž by museli cokoli dodávat: Julínek! Rath! Bendl! Topolánek! Paroubek! Kalousek! Jako v tom vtipu, jak si blázni očíslují vtipy, a pak jim stačí říct "jedna" nebo "čtyři" a můžou se potrhat smíchy.

Je to tak? Nebo jsem příliš idealista? Nebo se v tom promítá můj pocit viny, neb jsem svého času říkával, že by nám prospěly negativní kampaně, a teď se mi to splnilo měrou vrchovatou?


Jo, myslím že v tom máme hodně namočeno. Dokonce jsme možná hlavní viníci. My jsme ti mediátoři vztahu politik-veřejnost. A my jim dovolíme cokoli. A politik si dnes může říct, co chce, my sloužíme jen jako bezplatná reklamka. Zejména v televizi může politik vypustit z úst libovolnost, aniž by mu reportér řekl: "Faul, lež, neberu, zahraj to znovu". Místo toho se natočí, co na to "ten druhý" politik. Důsledek je zřejmý: slova absolutně ztrácejí váhu, fungují jen pocitové "nálepky".

Vždycky mne oddělá, jaké "detaily" a z českého pohledu totální prkotiny se vyšetřují třeba ve Spojeném království. Blairův hlavní speechwriter a poradce Alistair Campbell musel odejít, protože trochu přiostřil výroky tajných služeb o situaci v Iráku. Vzpomínáte na tehdejšího českého ministra války Jaroslava Tvrdíka s jeho "ampulí antraxu" ve sněmovně? Těch případů naprostých lží jsou tisíce.

Noviny, policajti, státní zástupci – každý spor zůstává jen v podobě slova proti slovům, lži proti lži. Žádná z velkých afér se v této zemi nevysvětlila, vše zůstalo ve fázi "fandím/nefandím". Zemanův Bamberg, švýcarské konto ODS, Setuza, D47, Čunek, Pandury... až mne bolí prsty při tom výčtu.

To je ta racionální, zlepšitelná stránka věci.


Druhá půle pravdy je však možná ještě důležitější: Nedivte se republikánům! Je naprostá iluze si myslet, že volič se rozhoduje podle grafů. Ano, pár matfyzáků...... Dodnes pamatuji, jak mě jeden amerikofil (amerikanofil? prostě znalec a milovník Ameriky) a jinak doslova brilantí ekonomický mozek přesvědčoval, že Barack Obama nikdy nemůže vyhrát, protože jeho plány jsou nekonkrétní a zdravotní reforma přímo příšerná.... Ale oni už to teď vědí, že je příšerná!

Nejen ve Spojených státech, ale všude na světě se volí emocí. Volíme věrohodného lídra, jeho technické plány jsou sekundární argument. (A je to tak dobře, leč to je na jinou debatu).


Budu-li se snažit o nějakou konkluzi, tak problém není v přebytku emocí v české kampani. Ale v nedostatku rozumu.

(To je zas moralitka jak od Rejžka s Pehem dohromady. Promiňte.)

  • 7Diskuse
Petr Kamberský

Autor

Petr Kamberskýpetr.kambersky@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz