Vyžaduje skutečné myšlení a skutečnému myšlení také učí, byť by člověk v praxi žádné konkrétní úlohy neřešil. Ignorovat matematiku by si netroufla žádná společnost na vzestupu, která má ambice a cíl. Troufne si ji ignorovat jen nasycená společnost ve chvíli, kdy podlehne pocitu, že bohatství a dobré věci se dostavují automaticky a úkolem dne je zajistit všem právo na tyto dobré věci.
Jenže právě taková společnost slábne a vystavuje se vpádům iracionality, ať už se projevují v tom, že si lidé půjčují za roční úrok 200 až 500 procent, nebo že věří tomu, že větrníky a solární panely mohou zabezpečit naši potřebu energie.
Každý úspěch v učení matematiky, jako je třeba ten, o kterém píšeme v příloze Akademie, je proto třeba přivítat a podporovat ho. A taky možná jen pesimisticky neregistrovat, že naráží na nepochopení staromilců, ale optimisticky si všimnout, že tento úspěch je sám o sobě založen na myšlení a radosti z něj.
