Jestliže ze slušnosti a úcty k úřadu předpokládáme, že za tím nebyl zlý úmysl, i tak se na tom podepsaly Klausovy neblahé rysy, konkrétně to, co kritici nazývají právním nihilismem. Podle dosavadních zjištění se amnestie kutila diletantsky a z návrhů, které měl k dispozici, si prezident vybral ten horší. Zmíněné víře v dobrý úmysl příliš nepomáhá okolnost, že zatímco autor odmítnutého návrhu Pavel Hasenkopf není typ člověka, který by vyhledával kontakty s lobbisty, pravděpodobný hlavní autor Zdeněk Koudelka je bývalý poslanec ČSSD, náměstek Renaty Vesecké a dlouholetý přítel ministra spravedlnosti.
Právní odbor je na Hradě páté kolo u vozu a možná z dobrých důvodů, ale v tom případě nese odpovědnost za jeho složení kdo? Týž člověk, který jmenoval značnou část soudců Ústavního soudu, z jehož některých rozhodnutí pak mohl vyletět z kůže. Při nominacích ho nezajímala ani tak erudice či názory jako osobní loajalita a pochopení pro politické zájmy. Výsledkem bylo, že se zpravidla nedostavilo ani jedno, ani druhé.
Stejnou logikou vznikla amnestie, která nadělala a nadělá spoustu zlé krve. A jako obvykle za její chyby mohou našeptávači, média, nepřejícníci a nepřátelé všeho druhu, jen ne ten, kdo ji vyhlásil.
