Je to téma, které se nikdy neomrzí, stejně jako dopravní předpisy, navíc cigarety jsou jediné zboží, na něž lze zvyšovat daně. Tvrdě vybojované kompromisy tak krok za krokem směřují k jednoznačnému cíli. Rozplánované je to tak, že v den, kdy Česká republika vyhlásí státní bankrot, zároveň slavnostně vstoupí v platnost úplný zákaz kouření na jejím území.
Poslední protikuřácká novela vejde do dějin jako ta, která zavedla samolepky. Taky ale upřesňuje, co je to zastávka. A zakazuje kouřit ve vlacích, což už je zakázané, ale jen Českými drahami, takže tahle díra v zákoně se musela naléhavě zalepit. Zkrátka je to legislativní milník.
Postoj k věcem veřejným, který takto politici prokazují, lze vyjádřit malou povídkou: Jednoho deštivého dne se poslanec Boris Šťastný vrací ve svém autě z tenisu a míjí autobusovou zastávku. Je to běžná zastávka, na níž není nic výjimečného: vymlácená skla, plechy postříkané graffiti, zapáchající zbytky moči a zvratků.
To, co zbylo z lavičky, obsadila trojice bezdomovců, jež se o cosi opilecky hádá. Matka s kočárkem stojí raději venku na dešti. Boris Šťastný se rozhodne jednat: zastaví, stáhne okénko a vyzve trojici, aby ihned přestala porušovat zákon č. 379/2005 Sb., ve znění zákona č. 225/2006 Sb. a zhasila své cigarety. Když mu bezdomovci vulgárně sdělí, co si může, Šťastný to tak nenechá.
Sáhne po mobilu a upozorní na závažné porušování protikuřáckého zákona městskou policii. Další není na něm, on už udělal dost. Zatáhne okénko a pokračuje v cestě. Není jeho vinou, že na neopravované silnici kolo jeho auta projelo hlubokou louží a mohutně ohodilo matku s kočárkem.
Poslední protikuřácká novela vejde do dějin jako ta, která zavedla samolepky. Taky ale upřesňuje, co je to zastávka. A zakazuje kouřit ve vlacích, což už je zakázané, ale jen Českými drahami, takže tahle díra v zákoně se musela naléhavě zalepit. Zkrátka je to legislativní milník.
Postoj k věcem veřejným, který takto politici prokazují, lze vyjádřit malou povídkou: Jednoho deštivého dne se poslanec Boris Šťastný vrací ve svém autě z tenisu a míjí autobusovou zastávku. Je to běžná zastávka, na níž není nic výjimečného: vymlácená skla, plechy postříkané graffiti, zapáchající zbytky moči a zvratků.
To, co zbylo z lavičky, obsadila trojice bezdomovců, jež se o cosi opilecky hádá. Matka s kočárkem stojí raději venku na dešti. Boris Šťastný se rozhodne jednat: zastaví, stáhne okénko a vyzve trojici, aby ihned přestala porušovat zákon č. 379/2005 Sb., ve znění zákona č. 225/2006 Sb. a zhasila své cigarety. Když mu bezdomovci vulgárně sdělí, co si může, Šťastný to tak nenechá.
Sáhne po mobilu a upozorní na závažné porušování protikuřáckého zákona městskou policii. Další není na něm, on už udělal dost. Zatáhne okénko a pokračuje v cestě. Není jeho vinou, že na neopravované silnici kolo jeho auta projelo hlubokou louží a mohutně ohodilo matku s kočárkem.
