7. října 2016 6:04 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Z krátkodobé atrakce dominantou hlavního města. Pražská dáma slaví narozeniny

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Pražský hrad zpřístupnil veřejnosti přísně střežené a nepřístupné části... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pražský hrad zpřístupnil veřejnosti přísně střežené a nepřístupné části... | foto:  František Vlček, Lidové noviny
Už jeden a čtvrt století se na pražském Petříně tyčí jedna z dominant české metropole – populární rozhledna. Jde o mimořádné technické dílo, které vzniklo doslova bleskově jako reakce na pařížskou Eiffelovu věž – hlavní atrakci tamní světové výstavy z roku 1889.

Pařížská expozice na sklonku 19. století přilákala davy a navštívila ji i řada českých architektů a inženýrů. Železné konstrukce v té době naprosto nevídaných rozměrů návštěvníky nadchly, i když měly samozřejmě také své odpůrce, kterým se surové železné prvky spojené nýty zdály málo vznešené a považovali je za barbarskou odpověď na ušlechtilé slohy, odvozené z antiky nebo středověké architektury.

K osobnostem, které věž naopak okouzlila, patřil český architekt a průkopník turistiky Vratislav Pasovský. A byl to nakonec právě on, kdo měl na vzniku petřínské dominanty lví podíl. Byť jeho „dítě“ zná dnes každý obyvatel i návštěvník Prahy, Pasovského jméno bylo bohužel neprávem dosti pozapomenuto.

Uhranuti železem a nýty

Narodil se v roce 1854v Kostelci nad Orlicí. Studoval na tamní reálce a pak na pražské technice. V letech 1879–1880 byl žákem slovutného dánského architekta Theophila von Hansena na vídeňské umělecké akademii.

Hansen byl dokonalým znalcem řecké antiky – působil několik let v Aténách, kde navrhl řadu významných staveb. Později se stal jedním z architektů vídeňské Ringstrasse a projektantem císařského parlamentu. Pasovský patřil k několika jeho českým žákům, společně s Janem Koulou, Václavem Roštlapilem a dalšími.

Po návratu do Čech se stal východočeský rodák významným představitelem historismu, zejména neorenesance. Zúčastňoval se soutěží – například na divadlo v polském Krakově –, projektoval školní i úřední budovy. Prosadil se také v Praze, kde se stal později dokonce stavebním radou. K jeho výrazným realizacím z osmdesátých a devadesátých let 19. století patří v metropoli první palác obchodního domu U Stýblů na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice, dále nárožní dům v Náplavní ulici číslo 6 nebo řadový palácový dům v Havlíčkově ulici číslo 11 (vše v katastru Nového Města). Jde vesměs o ušlechtilé stavby ve stylu historismu s bohatou štukovou dekorací průčelí.

Takto svítila petřínská rozhledna v roce 2001

V roce 1890 se stal Pasovský spoluzakladatelem a předsedou Klubu českých turistů. Již o rok dříve navštívil pařížskou výstavu, kde jej nadchla Eiffelova věž. Údajně už během své zpáteční cesty ve vlaku spřádal se svými přáteli plány, jak podobné dílo vybudovat v Praze. Tam se mezitím připravovala velká akce – na území vyčleněném z Královské obory bylo založeno nové výstaviště, které mělo hostit velkolepou Zemskou jubilejní výstavu. Ta měla připomenout sté výročí první expozice v Praze z éry císaře a krále Leopolda. Urbanistický projekt vypracoval architekt Antonín Wiehl a hlavní dominantu areálu – Průmyslový palác – navrhl další významný projektant éry historismu Bedřich Münzberger, mimo jiné také autor obří Strojovny, jež byla také součástí pražské výstavy.

Průmyslový palác měl mít původně zděnou konstrukci, ale právě na nátlak mladých obdivovatelů železných staveb Münzberger projekt narychlo přepracoval. Na návrzích četných expozic se pak podílela plejáda dalších architektů, mezi nimi i Pasovský, který navrhl pavilon Helios.

Některé stavby z této první velké pražské výstavní akce sklonku 19. století se zachovaly do dnešních dnů. Vedle průmyslového paláce jsou to také Wiehlovy vstupní budovy a umělecký pavilon (dnes slouží restaurátorským a grafickým oborům AVU) a plzeňská restaurace architekta Františka Buldry. Dvě stavby byly později přemístěny jinam – v Letenských sadech najdeme Hieserův Hanavský pavilon z litiny a na Petříně dřevěný objekt s diorámou bratří Liebscherů (a později zbudovaným bludištěm). Výstaviště s řadou technických vynálezů, atrakcí pro děti i dospělé a Křižíkovou světelnou fontánou mělo fenomenální úspěch.

Koruna a anténa

K němu přispěla i jedna stavba budovaná od počátku mimo areál – Petřínská rozhledna. Ta vznikla právě z podnětu Klubu českých turistů a za osobní účasti architekta Pasovského.

Během necelých pěti měsíců železnou konstrukci, navrženou inženýry Františkem Prášilem a Ludvíkem Součkem, smontovala Českomoravská strojírna. Výška dosahovala „pouhých“ pětašedesáti metrů, ale protože vznikla na temeni kopce, ční nad městem výše než pařížská Eiffelova věž nad francouzskou metropolí. Na ochoz vede 299 schodů, ale lze použít i obnovený výtah. Celkové rekonstrukce se před několika lety ujal architekt Václav Aulický – tvůrce moderní Žižkovské věže. Připomeňme ještě, že k Petřínské rozhledně vedla od počátku lanovka (tu původní navrhl rovněž Pasovský) a že věž měla třikrát namále – to když ji v roce 1938 poškodil požár výtahu; dále poté, co její demolici navrhl Adolf Hitler, neboť prý ničí panoráma města; a konečně ji chtěli technici na konci sedmdesátých let minulého století nahradit moderním televizním vysílačem (který nakonec vznikl právě na Žižkově).

Stará dáma byla původně zakončena pozlacenou královskou korunou, již v komunistických padesátých letech nahradil anténní nástavec. Tak jako její starší pařížská sestra měla být i Petřínská rozhledna jen krátkodobou atrakcí. Naštěstí je na svém místě dodnes.

Zdeněk Lukeš, historik architektury
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.