Za několik hodin poté, co v Přímořském kraji kontroloři Federální migrační služby proběhli mezi smutně opuštěnými stánky, kde jindy nad hromadami zboží štěbetají Vietnamci a Číňané, už mnozí úředníci přiznali, že vyhnání cizinců způsobí řadu problémů. Našli za celé dopoledne jedinou vietnamskou obchodnici.
„To jsme tedy nečekali,“ přiznal inspektor Federální migrační služby Andrej Važenin. I jeho manželka totiž vaří boršč ze zeleniny od Vietnamců. „Přišla jsem si pro ovoce,“ stěžuje si postarší Ruska v šátku. „A tady je všude zavřeno.“ Inspektoři raději mlčí, aby se hněv ženy nesnesl na jejich hlavy. Kolem oběda je totiž zřejmý další důsledek vyhnání cizinců z ruských tržišť - zboží mnohonásobně zdražilo. Zcela prázdný byl i největší dálněvýchodní bazar v Ussurijsku „Družba“, známý jako „čínský“. V Moskvě se Kavkazané rozhodli jinak než jejich asijští kolegové na východě. Snaží se do poslední chvíli, než budou od svých stánků vyhnáni, prodat své zásoby.
Jak Číňané, tak i Kavkazané se již pokoušejí najmout si prodavače ruské národnosti. Ale narážejí na neochotu. „Rusové prostě nechtějí pracovat jako my,“ citují noviny Novyje Izvestija Číňana z Vladivostoku, kterému všichni přezdívají „Ivan“. „Tam, kde pracuje pět Rusů, stačí dva Číňané,“ směje se a kolemstojící Rusové podle něj pobaveně přikyvují. To vše jsou důsledky dodatku k usnesení ruské vlády o zavedení kvót pro cizince, kteří se v Rusku zabývají prodejem zboží. Jde hlavně o trhovce z bývalých republik SSSR i z Vietnamu a Číny.
A bude hůř...
Do 15. ledna měli uvolnit místo ruským občanům. Přesněji řečeno, cizinců nesmí být na tržišti víc než 40 procent. Zbytek patří Rusům, respektive vlastníkům ruských pasů. Jenže například Vietnamci a Číňané ve strachu před postihem raději na žádnou kvótu nespoléhali a svá prodejní místa opustili všichni.
„Vyčištění“ tržišť od cizinců a poskytnutí prostoru domácím prodejcům podpořil i prezident Vladimir Putin. A bude hůř. Od 1. dubna nebudou smět prodávat zboží na trzích cizinci vůbec. Že by se blížil konec tradičních asijských bazarů na Rusi?
„To jsme tedy nečekali,“ přiznal inspektor Federální migrační služby Andrej Važenin. I jeho manželka totiž vaří boršč ze zeleniny od Vietnamců. „Přišla jsem si pro ovoce,“ stěžuje si postarší Ruska v šátku. „A tady je všude zavřeno.“ Inspektoři raději mlčí, aby se hněv ženy nesnesl na jejich hlavy. Kolem oběda je totiž zřejmý další důsledek vyhnání cizinců z ruských tržišť - zboží mnohonásobně zdražilo. Zcela prázdný byl i největší dálněvýchodní bazar v Ussurijsku „Družba“, známý jako „čínský“. V Moskvě se Kavkazané rozhodli jinak než jejich asijští kolegové na východě. Snaží se do poslední chvíli, než budou od svých stánků vyhnáni, prodat své zásoby.
Jak Číňané, tak i Kavkazané se již pokoušejí najmout si prodavače ruské národnosti. Ale narážejí na neochotu. „Rusové prostě nechtějí pracovat jako my,“ citují noviny Novyje Izvestija Číňana z Vladivostoku, kterému všichni přezdívají „Ivan“. „Tam, kde pracuje pět Rusů, stačí dva Číňané,“ směje se a kolemstojící Rusové podle něj pobaveně přikyvují. To vše jsou důsledky dodatku k usnesení ruské vlády o zavedení kvót pro cizince, kteří se v Rusku zabývají prodejem zboží. Jde hlavně o trhovce z bývalých republik SSSR i z Vietnamu a Číny.
A bude hůř...
Do 15. ledna měli uvolnit místo ruským občanům. Přesněji řečeno, cizinců nesmí být na tržišti víc než 40 procent. Zbytek patří Rusům, respektive vlastníkům ruských pasů. Jenže například Vietnamci a Číňané ve strachu před postihem raději na žádnou kvótu nespoléhali a svá prodejní místa opustili všichni.
„Vyčištění“ tržišť od cizinců a poskytnutí prostoru domácím prodejcům podpořil i prezident Vladimir Putin. A bude hůř. Od 1. dubna nebudou smět prodávat zboží na trzích cizinci vůbec. Že by se blížil konec tradičních asijských bazarů na Rusi?
