7. června 2010 9:01, aktualizováno  13:20 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Za chemickou zkázu v Bhópálu může
sedm lidí, dostali dva roky vězení

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
25 let od Bhópálu: Demonstranti volali po spravedlnosti | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy 25 let od Bhópálu: Demonstranti volali po spravedlnosti | foto: ČTK
BHÓPÁL (INDIE) Indický místní soud odsoudil ke dvěma letům vězení sedm indických manažerů pobočky americké firmy Union Carbide za podíl na zřejmě největší průmyslové katastrofě světa, jež si v Bhópálu v roce 1984 vyžádala tisíce obětí. Filiálka dostala malou pokutu v přepočtu 228.000 korun. Jde o vůbec první rozsudek vynesený v tomto více než 25 let starém případu.

Podle soudu ve středoindickém městě Bhópál se zmíněných sedm osob a indická pobočka firmy dopustily nedbalosti, když se jim nepodařilo zabránit úniku jedovatých plynů z bhópálské továrny na pesticidy. "Každý z viníků dostal trest dva roky vězení a pokutu ve výši 2100 dolarů (45.000 korun)," citovala agentura AFP nejmenovaný soudní zdroj. Dceřinou společnost Union Carbide soud podle agentury Reuters potrestal pokutou 10.600 dolarů.

Nejvýše postaveným člověkem mezi odsouzenými je tehdejší šéf indické pobočky Union Carbide, pětaosmdesátiletý podnikatel Kéšav Mahindra, který v současnosti stojí v čele přední indické automobilky Mahindra & Mahindra vyrábějící traktory a užitková vozidla.

Podle tiskových agentur je velká pravděpodobnost, že se odsouzení proti dnešnímu verdiktu odvolají k vyššímu soudu, což v rozvleklém indickém soudním systému může znamenat pokračování procesu další řadu let.

Místo není dodnes vyčištěno
Neštěstí, k němuž došlo v noci z 2. na 3. prosince 1984 si bezprostředně a během prvního týdne vyžádalo na 8000 obětí a dalších asi 15 000 lidí zemřelo v následujících letech. Následky otravy trpí přes 100 000 lidí a další nemocní přibývají - místo někdejší továrny na pesticidy totiž dodnes není vyčištěno, takže z něj i nadále unikají jedy do půdy a podzemní vody.

"Opuchly nám oči, nemohli jsme dýchat, zvraceli jsme krev, lidé padali mrtví k zemi," vzpomínají přeživší na noc, kdy bhópálská továrna vychrlila mrak jedovatých plynů nad milionové město. Nikdo nevěděl, co se děje, a tak lidé vybíhali do ulic. Přitom stovkám z nich mohla zachránit život rada: zůstat v domě, utěsnit okna a dýchat přes namočený hadr. Vedení chemičky navíc zprvu tvrdilo, že jde jen o látku podobnou slznému plynu.

V ulicích zůstalo několik tisíc mrtvých: podle Union Carbide zemřelo do prvního týdne po havárii 3800 lidí, ti, co mrtvé sváželi, ale mluví až o 15 000. Umírněné odhady se pohybují okolo 8000 mrtvých během prvního týdne.

Rodily se postižené děti
Další tisíce zemřely na následky otravy v následujících letech, řada lidí oslepla či onemocněla rakovinou, matkám se začaly rodit postižené děti.

Ani nemocnice, v nichž ošetřovali lidi s poleptanými sliznicemi, po havárii nevěděly, jaký plyn unikl. Až později vyšlo najevo, že do vzduchu se dostalo 40 tun methyl-isokyanátu. Postupně vyplouvala na světlo další fakta. V době havárie nefungoval v továrně varovný systém a ani jedno z několika bezpečnostních zařízení. Jen chladící systém, který měl snižovat teplotu v nádrži s methyl-isokyanátem, mohl katastrofě zabránit, kdyby fungoval. Ve snaze ušetřit náklady zrušila také firma na nočních směnách odborný dozor. Vysoce rizikové bylo nestandardní (ale levnější) skladování nebezpečné látky v tak velkém tanku.

Největší podíl na neštěstí zřejmě nese firma Union Carbide, jejíž vedení zanedbalo bezpečnostní opatření v továrně, která už sice tehdy pesticidy nevyráběla, ale nebezpečné chemikálie skladovala. Svůj díl viny ovšem nese i indická vláda, které byla akcionářem firmy Union Carbide India Limited (UCIL), jež závod v roce 1970 v Bhópálu postavila a provozovala.

Za následky 470 milionů
Ze zodpovědnosti za následky neštěstí se Union Carbide podle některých vyvázala tím, že v roce 1989 zaplatila indické vládě jednorázovou částku 470 milionů dolarů. Za průtahy s jejím vyplácením obětem bývá indická vláda stále kritizována. Záhy po neštěstí byl obviněn z vraždy a vzat v Indii do vazby tehdejší šéf americké firmy Warren Anderson (89), který po propuštění na kauci odjel do USA a k soudu už se nedostavil. Loni v létě byl na něj v Indii opět vydán zatykač a dnes ho tamní soud odsoudil.

Spory se vedou i o to, kdo z trosek továrny odstraní chemický odpad, který stále zamořuje okolí. Union Carbide totiž svůj podíl v UCIL v polovině 90.

let prodala firmě McLeod Russel Ltd., která je dnes součástí společnosti Eveready Industries India Ltd (EIIL). EIIL se tak stala pronajímatelem osudného pozemku a údajně převzala pod dozorem indické vlády zodpovědnost za jeho vyčištění.

Bhópálskou katastrofu zdokumentoval, tehdy a znovu po 18 letech, slavný indický fotograf Raghu Ráj. Jeho černobílé fotografie obletěly svět a k vidění byly v roce 2004 i v Praze. Bhópálská tragédie se stala i námětem románu Zvířetovi lidé (česky 2009), jehož autor Indra Sinha našel pro hlavního hrdinu předobraz v jedné z obětí katastrofy. Jmenoval se Sunil a když odřezávali jeho oběšené tělo z trámu, měl na sobě tričko s nápisem: "No More Bhopals".

ČTK




Najdete na Lidovky.cz