Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Za desetileté průtahy ministerstvo manželům nic nedalo. Je to běžné a záměrné, stěžuje si Šabatová

Česko

  5:00
PRAHA - Na rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby u sousedů čekali manželé marně dlouhých deset let. Když požádali ministerstvo pro místní rozvoj o odškodnění ve výši 300 tisíc, rezort je odpálil tvrzením, že řádně vše nedoložili a věc smetl. Jejich příběh není bohužel výjimečný. Podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové jde o běžnou praxi.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a ombudsmanka Anna Šabatová. foto: MAFRA - Dan Materna a Ladislav Němec, Zdeněk Růžička,  Lidové noviny

Manželé z Napajedel u městského úřadu žádali o odstranění krytého bazénu v jejich sousedství. Stěžovali si na vlhkost i omezené soukromí. Ačkoli jde o poměrně jednoduchou záležitost, dočkali se namísto rozhodnutí jen průtahů. Ty nakonec trvaly neuvěřitelných deset let.

Dvojice se proto v zoufalství obrátila na ministerstvo pro místní rozvoj a požádala ho o odškodnění 300 tisíc korun za nemajetkovou újmu. Třicet tisíc za každý rok nečinnosti. Peníze ovšem manželé nikdy neviděli, přestože jim ze zákona přísluší finanční injekce za zbytečně zdlouhavé řízení.

Bez důkazů, uzavřel resort případ

Důvod? Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že manželé nedodali všechny materiály a nevysvětlili, jak se nemajetková újma v jejich případě projevuje. O doplnění ale úředníci manžele nepožádali. Věc pouze smetli ze stolu.

Soudní průtahy počesku. Co stihnou v Náchodě za 126 dní, trvá v Ústí skoro o dva roky déle

Podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové jde o běžný postup ministerstva. Společným bodem stížností je i to, že se věc dotýká zdlouhavého řízení před stavebními úřady.

„Ministerstvo pro místní rozvoj je jediným ústředním orgánem, který odmítá poskytovat odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou především nepřiměřenou délkou řízení,“ píše ombudsmanka Anna Šabatová ve zprávě adresované vládě. Požaduje, aby kabinet zatlačil na ministryni Karlu Šlechtovou (za ANO), aby své podřízené přinutila ke změně.

Resort se brání tím, že nejde o jednoduchou problematiku a odkazuje se na roli „řádného hospodáře“. „Ministerstvo pro místní rozvoj nakládá s veřejnými prostředky,“ uvedla k dotazům mluvčí resortu Veronika Vároši s tím, že resort musí důkladně posuzovat každý jednotlivý případ.

Dělají to záměrně, tvrdí Šabatová

„V zájmu objektivního posouzení zkoumá i množství soudních sporů, v nichž se žalobci domáhají odškodnění za průtahy a následně množství a výše soudy přiznaných částek. Zdaleka ne vždy jsou totiž požadavky na odškodnění oprávněné, třeba i z důvodu, že průtahy v řízení nebyly způsobeny ze strany úřadu,“ doplnila mluvčí.

Podle Šabatové ale ministerstvo jedná se zcela jasným záměrem. „V rámci osobního jednání dne 6. října 2015 pracovníci ministerstva přiznali, že ministerstvo zadostiučinění dobrovolně neposkytuje záměrně, protože vnímá pozici ministerstva jako ochránce majetkových zájmů státu, jehož jménem jedná,“ doplnila.

Finanční zadostiučinění podle zákona:

  • Zákon o odškodnění upravuje mimo jiné odpovědnost za škodu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.
  • Při posuzování přiměřenosti délky řízení se přitom (tam, kde není právním předpisem stanovena lhůta) bere v potaz vedle samotného postupu orgánu veřejné moci také složitost řízení, chování poškozeného a význam řízení pro poškozeného.
  • Nárok na náhradu škody (včetně nemajetkové újmy) uplatňuje poškozený nejprve u příslušného úřadu – zejména u jednotlivých ministerstev.
  • Náhrady škody u soudu se může domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nároku u příslušného úřadu nebyl jeho nárok plně uspokojen.
  • Pokud příslušný úřad náhradu škody přizná, je třeba ji nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku.

Porušování zákona dokládá ombudsmanka statistikami, které vycházejí z jejích analýz. Jsou ale opřeny i o zjištění jejích předchůdců.

V období od začátku roku 2010 do 1. června 2015 obdrželo podle Šabatové ministerstvo pro místní rozvoj 250 žádostí o odškodnění, přičemž ani v jednom případě nároku nevyhovělo. V 75 případech proto žadatelé uplatnili nárok u soudu. V deseti z nich soud žadatelům zadostiučinění za nemajetkovou újmu již přiznal.

„O řadě dalších žalob ale nebylo doposud rozhodnuto, nicméně lze předpokládat, že o mnohých rozhodne soud stejným způsobem,“ odhaduje výsledek veřejná ochránkyně práv.

Ministerstvo nepožaduje doplnění

Podle Šabatové resort vedený Šlechtovou porušuje zákon a judikaturu Nejvyššího soudu i Evropského soudu pro lidská práva jako jediný z českých ministerstev. Důvodů je vedle samotného faktu, že neodškodňuje občany, více. „Ministerstvo nepoučuje žadatele o jejich právu domáhat se odškodnění u příslušného soudu. Ministerstvo také nevyzývá žadatele k doplnění v případech, kdy v žádosti chybí některý z důležitých podkladů, bez něhož není možné žádost objektivně posoudit,“ uvedla Šabatová v dokumentech, které má redakce serveru Lidovky.cz k dispozici.

Zdvojené průtahy? Paradox nezmizel. Pořád nestíháme, přiznává Pelikánův resort

Spor mezi brněnským úřadem ombudsmanky a resortem pro místní rozvoj se táhne již několik let. Problémem se zabýval třeba i předchůdce Šabatové Pavel Varvařovský mezi lety 2011 až 2013 nebo její zástupce Stanislav Křeček. Výsledek není zatím žádný.

„Ministryně pro místní rozvoj ochránkyni ve svých písemných vyjádřeních ujišťovala, že ministerstvo poskytování odškodnění neodmítá. Naše analýza však prokázala pravý opak,“ uzavírá ve zkratce dlouholetou kauzu nynější šéfka brněnského úřadu.

Prodej bytu 1+kk
Prodej bytu 1+kk

Železná Ruda - Hojsova Stráž, okres Klatovy
4 890 000 Kč