Za krádeží Bathory byl někdo mocnější

Samozřejmě je příjemné mít hodně peněz. Na druhou stranu sehnat takovou sumu je obrovsky náročné. Podle mě měla Deana (Deana Horváthová-Jakubisková producentka filmu, pozn. red) v tomhle filmu dvojí roli. Jednak hrála vědmu, čarodějku Darvulii, která léčí Bathory, a zároveň čarovala jako producentka. Byla v podstatě současná čarodějka schopná sehnat peníze. Ukázalo se, že má přirozený talent shánět peníze a kdyby nebyla ženou, tak by si jí novináři už dávno všímali a vyzdvihovali by ji jako nejlepšího producenta roku nebo něco podobného. Samozřejmě jsme tu částku sháněli po částech a samozřejmě jsme do toho vložili i vlastní finance.

Tohle já vám nepovím. Na to byste se museli zeptat Deany. Ona by vám třeba řekla i to, kolik jsme ztratili na tom, že euro kleslo oproti koruně. Kolik milionů jsme například ztratili převody ze slovenských a českých účtů na anglické kvůli honorářům.

Nikdy. Deana je producentka, která ví, kam je potřeba investovat peníze, do kterých scén. Na to se můžete zeptat třeba Františka Brabce, který natočil Kytici. Ona má navíc schopnost dávat ty peníze do filmu tak, že jsou vidět. Mluvil jsem po projekci s novináři a ti mi říkali, že tohle je poprvé, co jsou v českém filmu vidět velké peníze. Jsou investované do snů, feérií, velkých bojových scén. Musíte sehnat koně, lidi, vyrobit kostýmy, každou lžičku, protože se nic neuchovalo. Jiný producent by se tomu třeba snažil vyhnout tím, že by to udělal jako rozhlasovou hru, ale to nejde. Musíme začít točit filmy, které budou schopné konkurovat americkým filmům, abychom ho pak byli schopni dostat do evropské i americké distribuce. Věděli jsme, že náš film musí mít určité parametry. Že nepřipadá v úvahu, aby měl například dabing, protože ten Američané neuznávají. Takže s tím musíte počítat. Stejně tak musíte natáčet na Kodak a na nic jiného, protože pak by měli záminku, že váš film není technicky dokonalý jako jejich filmy a nechtěli by ho uvést. A jsou tam další jiné zvyklosti. Jako režisér jsem musel pracovat rychleji než američtí režiséři, ale aby to vypadalo stejně dobře. Zároveň jsem nesměl myslet na peníze, protože to bych pak nenatočil ani záběr.

Měl jsem dva slovenské historiky a jednoho maďarského a opírali jsme se i o jednu maďarskou soudkyni, která udělala jednak rozbory písma Bathory a jednak i rozsudku soudu, který odsoudil podezřele rychle všechny svědky v procesu s hraběnkou a zároveň ji samotnou nikdy nepředvolal. A ta dokázala velmi vědecky, že Bathory je vlastně nevinná.

Ne, ta legenda platí všeobecně, nikdo ji vlastně nechce. Ale jsem velmi zvědavý, až ten film poběží v Maďarsku, jestli z ní udělají národní hrdinku.

Materiálů samozřejmě není mnoho. Zachovaly se jen fragmenty. Například dopis velvyslance z Vatikánu, který popisoval papežovi situaci v Horních Uhrách. Samozřejmě, že existuje mnoho bílých míst v životě Bathory a proto je pro mě skvělým modelem pro výklad té legendy podobně jako Bible. Dá se o ní vymyslet cokoliv. Trochu jsem samozřejmě fabuloval, ale na základě faktů, narozdíl od Joži Nižňanského. Ten psal svoji knihu v době, kdy Slováci zápasili s Maďary, a udělal z Bathory maďarskou hraběnku, která zabíjela slovenská děvčata, přičemž ona nebyla maďarská hraběnka, ale uherská. Mluvila Italsky, nechávali si šít šaty v Itálii. Žila v období, kdy Maďaři nedominovali. Teprve později si Maďaři začali vytvářet historii, která ale není tak úplně pravdivá, a začali vytvářet obraz Slováků podrobených Maďarům. Ten film je tak trochu i snahou ozřejmit, jak historie skutečně vypadala, protože spory mezi Maďary a Slováky trvají dodnes. Zároveň jsem ale chtěl na Západě ukázat postavení střední a východní Evropy. Ukázat, že jsme jim zachránili kulturu před Turky, kteří nejen že neuznávali náboženství, ale ani neuznávali kulturu a zválcovali by Francii i Itálii. Poselstvím toho filmu tak je, abychom se vzájemně poznávali. Trochu jim narušit tu jejich představu, že naše kultura a civilizace začala sametovou revolucí. Chci ukázat, že tady existovala kultura. Pro Evropu je ten film podle mě důležitý i proto, že na testovací projekci v Anglii mi někdo vytýkal, že si vymýšlím krále Rudolfa II. a Matyáše, že krále přece měla jen Francie a Anglie.

Neznali, a právě proto jsem ten film musel natočit trochu pomaleji, než kdybych ho točil pouze pro naše publikum. Vycházel jsem totiž z toho, že Čachtická paní je uvedene v Guinessově knize rekordů, ale pak jsem zjistil, že ji znají pouze Češi, kteří se do ní zapisují různými svými sportovními výkony. Chtěl jsem ukázat nejen naší zásluhu a tehdejší kulturu, ale i jen ten prostý fakt, kdy to bylo. Ono mnohokrát ani u nás mnozí nevědí, kdy přesně to bylo. Já razím takovou osvětu proti Hollywoodu, který natočil sedm, osm filmů o paní, jež se koupala v krvi.

Jeden jsem viděl. Je to takový film pro služky a vojáky. Což by hrozilo, kdyby někdo zfilmoval Nižňanského knihu. Chtěl jsem probudit zvědavost mladých lidí, jejich zájem o tu historickou postavu a dobu. Samozřejmě i to, co říkám já, je legenda. Pravda je možná někde uprostřed, ale zase si říkám, proč nepochybovat o věcech. Za socialismu jsme byli svědky velkých pravd na věčné časy a pak se ukázalo, že to tak není. Tak proč nepochybovat? Chtěl jsem se na hraběnku, která měla pověst upírky, podívat trochu jinak a vzal si na pomoc tu dobu – Carravagia, Monteverdiho.

Samozřejmě o tom přemýšlíme a není to vůbec jednoduché. Deana jedná s producenty a distributory, kteří vědí, jak by bylo možné tenhle film prodat tamnímu publiku, jež je naprosto jiné než to naše. Nějaké strategie existují, zatím ale nevím přesně, jakou taktiku zvolíme. To je všechno v jednání. Za sebe můžu říct, že se mi ten film i z tohoto pohledu točil trochu obtížněji, protože jsem do něj musel už zanést potenciální západní publikum. Zase si ale myslím, že ten film lépe pochopí lidé venku než naši diváci. Naši diváci totiž přicházejí do kina s předsudky, podezřívají mě, že jim chci vnutit nějakou verzi historie. Pak ale uvidí, že vlastně Bathory neukazuji jako úplně nevinnou. Žila v takové době a měla takové postavení, kdy zabít někoho pro ni znamenalo, jako kdybyste vy zabila slepici. Určitě někoho zabila, ale nemohlo by to být těch šest set lidí. Pracovní síla byla tehdy drahá a nedostatková a byla by úplný blázen, kdyby si zabíjela své poddané. V tom filmu je velmi pochybností, stejně jako je hodně pochybností v legendě a Nižňanského knize.

Máme i nemáme. Jednáme s několika. Zároveň už je film prodaný do Ruska a jednáme s Jižní Amerikou. Do toho já moc nevidím a jsem rád, že ani nemusím. Tohle nechávám všecho na Deaně, která teď musí všechny obíhat.

V Anglii nebyli schopní udělat zvuk tak, jak jsme chtěli. Nakonec jsme ho museli dělat v USA, což paradoxně vyšlo o polovinu levněji. Promítl se do toho samozřejmě i kurz dolaru, ale ty podmínky a profesionalita lidí je úžasná. My jsme třeba měli k dispozici tři zvukaře, kteří mají doma Oscara, a pracovali jsme ve špičkovém velkém studiu, které dřív patřilo Warner Bros. Pokud si někdo myslí, že to byl nějaký zbytečný luxus, tak se mýlí. Bylo to vlastně úsporné opatření.

Premiéra Bathory byla na svátek Cyrila a Metoděje, tak bych to mohl vzít jako jisté znamení.

Mě ohromně zajímají začátky slovanství, začátky náboženství. Jak lidé, kteří věřili na pohanské bohy, kteří je nesvazovali žádnými morálními kodexy, dobrovolně strčili hlavu do chomoutu náboženství, jež jim leccos zakazovalo a přikazovalo. S tím jsou spojení Svatopluk, Cyril, Metoděj, Velká Morava...

Deana má teď hlavně plné ruce práce s Bathory, protože ten film se musí zaplatit. Do jisté míry na něm závisí naše existence.

Soud byly jen takové obezličky. Nám se prostě snažili ten film ukrást nejprve mechanicky a pak prostřednictvím soudu, abychom přišli o autorská práva. Nejvíce mě ale šokovalo, že to byli lidé od filmu, kterým se může stát něco podobného. Za druhé mě překvapil ten trest, který byl jen podmíněný a velmi nízký. Jako by se vlastně nic nestalo. Myslím si, že za tím byl ještě někdo jiný, kdo ty dva navedl, aby film ukradli. A ten pak zařídil, aby dostali nízké tresty a neseděli, protože by pak mohli říct, kdo to je.

To nemůžu. Prostě za tím byli jiní lidé, ale nemůžu nikoho jmenovat, protože na to nemám důkazy.

Ano, lidé z branže. To máte jako v Bathory, kde i mezi katolíky, kteří bojovali proti Turkům, byly rozpory. Sice jako filmaři jdeme stejnou cestou, ale zároveň panuje obrovský konkurenční boj.