Nyní se celá věc vrátí do Evropské komise, která na ČR žalobu podala. Ta bude muset zjistit, zda došlo k nápravě. Pokud by tomu tak nebylo, zahájila by komise s Českem novou proceduru pro porušení práva. Ta by Prahu mohla znovu dostat před ESD a nakonec by mohla skončit až výraznou pokutou ve výši stovek milionů korun. To se nicméně v EU stává jen ve velmi ojedinělých případech.
Směrnice (86/378/EHS a 96/97/ES) se vztahují třeba na zaměstnance či na osoby samostatně výdělečně činné, kteří museli přerušit svou činnost kvůli nemoci, mateřství či třeba kvůli úrazu. Spadají pod ní i lidé, kteří žádají o zaměstnání, a starobní důchodci a invalidové. Normy pak stanovují, že všichni musí mít zajištěno rovné zacházení v přístupu k systémům sociálního zabezpečení v dané zemi.
Situaci by zřejmě vyřešilo, pokud by Česká republika schválila takzvaný antidiskriminační zákon. Ten sice už parlament schválil, avšak vetoval ho prezident Václav Klaus.
K jeho přehlasování je ve sněmovně potřeba nejméně 101 hlas. Poslanci toto rozhodnutí už půl roku odsouvají. Dostatečná podpora totiž není jistá. Do konce roku o normě zřejmě hlasovat nebudou.
Podle soudu je nesporné, že Česko všechna opatření a příslušné směrnice do svého právního řádu nepromítlo. "Žalobu podanou Evropskou komisí je třeba považovat za opodstatněnou," uvedl soud v rozsudku.
