Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Za vlast, sláva prezidentu Erdoganovi! Turci v Německu vyšli do ulic

Svět

  18:00
BERLÍN/ANKARA - Již podruhé za poslední týdny byla třímilionová turecká komunita v Německu na nohou. Páteční pokus o státní převrat v její domovině přivedl mnohé z německých Turků ještě v noci z pátku na sobotu do ulic. A i během neděle a včerejšího dne se například v Kasselu, Mnichově, Hannoveru či v berlínské čtvrti Kreuzberg spontánně scházelo i několik stovek lidí vybavených tureckými vlajkami, tričky s nápisy „Türkiye“ a provolávajících slávu prezidentu Erdoganovi.

Na snímku prezident Erdogan obrací ke svým stoupencům v Istanbulu, přívržence však nemá jen v Turecku. Němečtí Turci se stále více politizují a na volby v roce 2017 chystají vlastní stranu. foto: Reuters

Podobnou sérii veřejných manifestací turecké menšiny zažilo Německo naposledy začátkem června. Tehdy schválil parlament rezoluci označující masakr Arménů způsobený v roce 1915 vojsky Osmanské říše za genocidu.

Tenkrát vyzvala německé Turky k demonstracím tak zvaná Unie evropsko-tureckých demokratů (UETD). Právě ona bývá považována za prodlouženou ruku současné turecké vládní strany AKP v zahraničí.

V nedávných letech například organizovala nejenom v Německu mítinky před tureckými parlamentními a prezidentskými volbami, jichž se zúčastnil i současný prezident Recep Tayyip Erdogan.

Turecko: Ve středu přijmeme důležité rozhodnutí. Zajistí stoprocentní bezpečnost

Ačkoli dosud proběhly všechny demonstrace bez větších incidentů, vyvolává zjevně rostoucí politická angažovanost turecké komunity u řady německých politiků určité znepokojení.

Riziko pro společenský smír v Německu

Mezi ně patří například státní ministryně pro otázky integrace Aydan Özoguzová, která je sama tureckého původu. Již v neděli večer varovala před tím, aby se turecký vnitropolitický konflikt nepřenesl do Německa.

Další politik s tureckými kořeny – předseda strany Zelených Cem Özdemir zase vyzval vládu kancléřky Angely Merkelové, aby omezila vliv Turecko-islámské unie úřadu pro náboženství (DiTiB), zastřešující řadu muslimských aktivit v Německu.

Tato organizace je totiž podřízena státnímu úřadu pro náboženské otázky v Ankaře, zastřešuje řadu mešit a stejně tak organizuje i výuku islámu v Německu.

Šéf DiTiB je zároveň vyslaneckým radou pro náboženské a sociální otázky při tureckém velvyslanectví v Německu. Podle Özdemira tak existuje značné riziko, že autoritativní pojetí demokracie uplatňované současnou vládou v Ankaře bude vštěpováno prostřednictvím institucí napojených na DiTiB i mezi členy turecké komunity v Německu.

Vztahy Německa a Turecka jsou řadu měsíců značně napjaté. Berlín považuje Ankaru za klíčového partnera při řešení uprchlické krize, zároveň kritizuje stále častější omezování lidských práv.

Turecká vlajka ve stanici ankarského metra.
Prohlášením, že Turecko má k dispozici dokumenty usvědčující pučisty, narážel...

K jejich vyhrocení došlo obzvlášť poté, co německý satirik Jan Böhmermann zveřejnil rýmovačku hanobící prezidenta Erdogana a Bundestag přijal arménskou rezoluci. V reakci na to pak turecká vláda zakázala německým poslancům cestu za 240 německými vojáky, kteří jsou rozmístěni na vojenské základně v tureckém Incirliku a podílejí se na operacích proti takzvanému IS.

Erdoganova paranoia zesílí. Šok přetaví v drsné účtování, domnívá se expert

Již příští rok přitom může v německých volbách kandidovat strana usilující cíleně o hlasy turecké menšiny. Její založení chystá 49letý podnikatel Remzi Aru, jenž bývá častým hostem německých talk show. Na svém twitterovém účtu dává pravidelně najevo náklonnost k turecké vládní straně. V jednom z příspěvků například uvedl, že „učit se od AKP znamená učit se vyhrávat“.