Začal soud s Ante Gotovinou

Těch se měl i s ostatními souzenými veliteli dopustit na chorvatských Srbech v srpnu 1995, kdy v rámci operace Bouře armáda dobyla samozvanou Republiku srbská Krajina a z Chorvatska byly vyhnány desetitisíce Srbů. Nyní jim hrozí trest doživotí.

Proces začal čtením obvinění proti Gotovinovi, Ivanu Čermakovi a Mladenu Markačovi, kteří podle žaloby připravovali etnické čistky Srbů v Krajině. Zodpovědní jsou prý mimo jiné za vraždu nejméně 37 etnických Srbů, vypalování a plenění vesnic i zabíjení a násilné vyhánění jejich obyvatel, kterých se během tažení dopustily chorvatské jednotky.

Žalobce Alan Tieger zdůraznil i roli tehdejšího chorvatského prezidenta Franja Tudjmana, který podle něj také nese odpovědnost za násilný odsun asi 200.000 Srbů z Chorvatska. Tudjman zemřel v roce 1999, aniž byl obviněn. "Srbská komunita byla zjizvenou pustinou zničených vesnic a domů. Na konci prvního dne operace Srbové prchali v panice. Ne náhodou, ale podle plánu. Pro ty, kdo zůstali, se život stal noční můrou," vylíčil žalobce důsledky operace Bouře, která trvala od 4. do 7. srpna 1995. RSK vyhlásila nezávislost na Chorvatsku v prosinci 1991.

Gotovina, Čermak i Markać obvinění odmítají. Podle obhájce Gotoviny pomohl exgenerál ukončit válku v Bosně a v Chorvatsku a bojoval proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi. Měl by proto být oceněn, a ne souzen, argumentuje obhajoba.

Proces je ostře sledován především v Chorvatsku, kde Gotovinu část veřejnosti považuje za národního hrdinu. Jednání v Haagu přenášela živě chorvatská státní televize a nazvala ho procesem století.

Obvinění proti nyní dvaapadesátiletému Gotovinovi byla vznesena v roce 2001. Bývalý příslušník francouzské cizinecké legie se poté čtyři roky skrýval, než byl na konce roku 2005 zadržen na Kanárských ostrovech.

Markać se vzdal ICTY v roce 2004 a do začátku procesu byl propuštěn na podmínku na svobodu. Tu porušil na konci loňského roku, když se zúčastnil lovu divočáků v severovýchodním Chorvatsku, kde ho navíc doprovázel tehdejší ministr vnitra Ivica Kirin, jehož ministerstvo má na dvaapadesátiletého bývalého generála policie dohlížet. Ten tak musel putovat zpět do haagské vazby. V procesu je předvoláno přes 130 svědků a odhaduje se, že potrvá více než rok.