Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Záchodky se mění v památku

Česko

  14:06
BRNO - Betonová zastávka s podzemními záchodky na Obilním trhu v Brně se zřejmě dočká nečekané pocty. Přesto, že se pozvolna rozpadá.

Dvoje slavné brněnské záchodky. Tyto, ač nefunkční stojí na Obilním trhu. foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Pokud se vše podaří, bude Brno prvním městem na Moravě s památkově chráněnými veřejnými záchodky. A to přesto, že ty skutečně nejslavnější nechalo zbořit a ty, o nichž právě rozhodují na ministerstvu kultury, nemají daleko k tomu, aby se rozpadly samy.

Památkáři po letech dosáhli svého a prosadili, aby se začalo jednat o ochraně léta nefunkčních funkcionalistických záchodků poblíž porodnice na Obilním trhu. „Je to unikátní způsob skloubení záchodků a zastávky tramvaje. Dnešní architekti by se mohli učit,“ řekla LN památkářka Eva Búřilová. Architekt Oskar Poříska je v roce 1926 navrhl dokonce tak, aby minimálně část prostoru podzemních záchodků osvětlovalo denní světlo procházející přes prosklenou podlahu. Ta je dnes z bezpečnostních důvodů provizorně překrytá.

Stavba patří do jedné rodiny se slavným brněnským Hříbkem
Právě Poříska byl brněnským „dvorním architektem“ veřejných záchodků spojených se zastávkami. „Vytvořil i dva podobné záchodky pro dnešní Moravské náměstí a samozřejmě také slavný Hříbek pro náměstí Svobody. Všechny ale už jsou minulostí,“ poznamenala historička Milena Flodrová. Hříbek byl od roku 1926 po 38 let jednou z Miloš Tlaskal ukazuje litinové, které jsou před restaurováním součástí sbírek Technického muzea v Brně.dominant náměstí Svobody, kde nabízel jak úlevu v podzemí, tak prodejnu a místnost pro zaměstnance drah na povrchu.

Záchodky na Obilném trhu sloužily zřejmě do konce osmdesátých let. Dnes jsou v žalostném stavu. Patří Dopravnímu podniku města Brna, který zajišťuje zatím jen tu nejzákladnější údržbu i ochranu záchodků před lidmi. Rozbitá jsou boční skla, původní toalety zničené a odstraněné. „Nechali jsme tam umístit mříž, aby se dolů nikdo nedostal,“ připomněla mluvčí podniku Hana Pohanová. Jaké jsou úmysly podniku s potenciální památkou, to kvůli dovoleným svých kolegů nezjistila. Dokud přitom ministerstvo jakkoli nerozhodne, musí o ně firma pečovat jako o památku. „Něco by se s tím mělo dělat, a rychle. Teď se tady hlavně v noci schází podivné existence, ničí to, dělají tady hluk a je o strach chodit okolo,“ míní jedna z obyvatelek přilehlé Gorkého ulice.

Zastávka se záchodky je zatím památkou jen v Plzni
Skloubení zastávek dopravy s veřejnými záchodky bylo způsobem, jak řešit nedostatek místa a zároveň účelně vynakládat peníze. V republice se jich však zachovalo minimum a památkovou ochranu mají podle seznamu památek Monumnet pouze ty z roku 1915 na náměstí Republiky v Plzni.

Několik podobných staveb ale existuje i v muzejních sbírkách. Například Technické muzeum v Brně ochraňuje litinové záchodky, které léta stály na svahu Špilberku poblíž pomníku karbonářů. Rozebrali je v roce 1999, kdy je začínali rozkrádat bezdomovci. Tehdy historici uváděli, že v parku stavba stála určitě už v roce 1919, ale podle všeho jsou starší a mohly sloužit jako zastávka. „Zatím jsou uložené tady a čekají na restaurování,“ potvrdil Miloš Tlaskal z líšeňského depozitáře městské hromadné dopravy Technického muzea v Brně. Původně je muzejníci chtěli využít jako exponát k opravené předváděcí trase z Líšně na Stránskou skálu, její oprava je ale v nedohlednu.

Veřejné toalety, které fungují v Brně téměř nepřetržitě už desítky let, jsou i nedaleko Janáčkova a Mahenova divadla, k významným stavbám ale nepatří. Záchodky jsou naopak i tradiční součástí budovy Čedoku, někdejší Centrální ubytovací kanceláře Výstavy soudobé kultury v Československu. V roce 1927 ji navrhl – opět Oskar Poříska.